JEDNACÍ ŘÁD

1
JEDNACÍ ŘÁD
Českého rybářského svazu, z. s.
Republiková rada Českého rybářského svazu, z. s. (dále jen „Svaz“) vydává podle § 17 odst. 5
písm. c) Stanov Českého rybářského svazu, z. s. (dále jen „Stanovy“) tento Jednací řád
Českého rybářského svazu, z. s. (dále jen „Jednací řád“):
Čl. 1
Základní ustanovení
(k § 1 Stanov)
1. Jednací řád:
a) rozvádí některá ustanovení Stanov,
b) blíže upravuje jednání a rozhodování orgánů Svazu,
c) upravuje volby do orgánů Svazu a doplňování volených orgánů Svazu
v průběhu volebního období,
d) upravuje některé další oblasti činnosti Svazu, jeho organizačních jednotek
a orgánů.
2. Registrační list vydaný hlavním spolkem osvědčuje název, sídlo a statutární orgány
pobočného spolku.
Čl. 2
Poslání Svazu
(k § 2 Stanov)
1. Organizační jednotky Svazu a jejich orgány zřizují pro zabezpečení plnění poslání
Svazu poradní, iniciativní a kontrolní orgány, kterými jsou odbory, komise a kluby.
Navrhují, zabezpečují a odborně garantují plnění úkolů v jednotlivých oblastech
činnosti Svazu.
2. Pro organizační zabezpečení sportovních rybářských soutěží mohou organizační
jednotky Svazu využívat sportovní odbory, případně kluby.
3. Pro zabezpečení úkolů ochrany přírody, čistoty vod a životního prostředí zřizují
organizační jednotky Svazu aktivisty, komise a odbory, které zajišťují prevenci
a navrhují opatření pro odstranění případných havárií.
4. Provozování hospodářské a obchodní činnosti se řídí obecně závaznými právními
předpisy. Metodické pokyny k jejich provádění vydává Republiková rada.
Čl. 3
Členství ve Svazu
(k § 3 Stanov)
1. Přihláška za člena Svazu se podává písemně na stanoveném tiskopisu.
2. Přihlášku podává uchazeč výboru místní organizace Svazu (dále jen „MO“).
3. Člen může přestoupit do jiné MO. Za tímto účelem je vydána převodka s vyjádřením
výboru té MO, které je členem. Pokud nebude výborem MO, do které chce přestoupit,
přijat, zůstává členem původní MO.
2
4. Zápisné a příspěvky:
a) Výši jednorázového vstupního příspěvku (zápisného), počet hodin pracovního
ročního příspěvku (brigádnických hodin) a výši jeho finanční náhrady navrhuje
výbor MO a schvaluje členská schůze MO.
b) Členská schůze MO na návrh výboru MO může stanovit úlevy z výše plnění,
schválené dle písm. a) tohoto odstavce, a to pro důchodce, osoby
se zdravotním postižením, ženy, mládež a studující. V individuálních
případech hodných zvláštního zřetele rozhoduje o těchto úlevách výbor MO.
c) Výši pravidelného peněžního příspěvku (hodnotu členské známky)
a mimořádného členského příspěvku pro všechny kategorie řádných členů
(děti, mládež, dospělé) navrhuje Republiková rada a schvaluje Republikový
sněm. Pravidelný peněžní příspěvek je člen povinen zaplatit do konce dubna
příslušného roku, mimořádný členský příspěvek ve lhůtě stanovené
Republikovým sněmem.
d) Jednorázový vstupní peněžní příspěvek (zápisné) a pravidelný peněžní
příspěvek (členská známka) musí být u nově přijímaných členů zaplaceny
před účastí uchazeče na plnění pracovních povinností, nejpozději však
do jednoho měsíce po přijetí za člena.
e) Výkon funkce v orgánech, odborech a komisích Svazu a jeho organizačních
jednotkách, jakož i výkon funkce Rybářské stráže, se považuje za plnění
pracovního ročního příspěvku uvedeného v § 3 odst. 4 písm. c) Stanov.
5. Řádní členové se dělí do těchto kategorií:
a) dospělí – od začátku kalendářního roku, v němž dosáhnou 19 let věku,
b) mládež – od začátku kalendářního roku, v němž dosáhnou 16 let věku,
do konce kalendářního roku, v němž dosáhnou 18 let věku,
c) děti – od začátku povinné školní docházky do konce kalendářního roku,
v němž dosáhnou 15 let věku.
6. Čestnými členy mohou být fyzické osoby, které se zvláště zasloužily o rozvoj
sportovního rybářství, poskytují Svazu služby, případně věcné nebo finanční
příspěvky, či jsou Svazu jinak prospěšné. Rozsah práv a povinností čestného člena
ve vztahu k výkonu rybářského práva vymezí orgán Svazu, který čestného člena přijal.
Tentýž orgán hradí za čestného člena členský příspěvek podle § 3 odst. 4 písm. b)
Stanov. Členská legitimace čestného člena se označí doložkou „Čestný člen“.
7. Přispívajícími členy mohou být fyzické osoby, které poskytují Svazu služby, případně
věcné nebo finanční příspěvky, či jsou Svazu jinak prospěšné.
8. Pro zachování členství postačí zaplacení pravidelného peněžního příspěvku (členské
známky – § 3 odst. 4 písm. b) Stanov), popř. mimořádného členského příspěvku
schvalovaného Republikovým sněmem (mimořádné známky – § 3 odst. 4 písm. d)
Stanov). Tomuto členovi nemůže být vydána povolenka k rybolovu. MO, jíž je
členem, vyznačí tuto skutečnost do jeho členské legitimace v rubrice „Záznam
o výdeji povolenky“ příslušným rokem a slovy „bez povolenky“.
Čl. 4
Práva a povinnosti členů
(k § 4 Stanov)
Mládež (čl. 3 odst. 5 písm. b)) se úměrně podílí osobní pracovní účastí (§ 3 odst. 4 písm.
c) Stanov) na činnosti MO při dodržení ustanovení § 243 až 247 zákona č. 262/2006 Sb.,
zákoníku práce.
3
Čl. 5
Kárné řízení
(k § 5 Stanov)
1. Kárné řízení se zahajuje na návrh, který může podat kterýkoliv člen Svazu. Kárné
řízení může být zahájeno i z vlastního podnětu kárného orgánu.
2. Návrh na zahájení kárného řízení musí obsahovat:
a) označení MO, jíž je návrh podáván,
b) označení člena Svazu, který se měl porušení členských povinností dopustit,
c) stručný popis skutku, v němž je porušení členských povinností spatřováno.
3. Návrh na zahájení kárného řízení se podává u té MO, jíž je člen Svazu, který se měl
porušení členských povinností dopustit, členem. Byl-li podán návrh na zahájení
kárného řízení u MO, jíž není člen Svazu, který se měl porušení členských povinností
dopustit, členem, zašle jednatel této MO návrh na zahájení kárného řízení ve lhůtě
14 dnů té MO, jíž je člen Svazu, který se měl porušení členských povinností dopustit,
členem.
4. Kárné řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na zahájení kárného řízení došel kárnému
orgánu, příslušnému ve věci rozhodnout. Kárný orgán v něm i bez dalších návrhů
postupuje co nejrychleji tak, aby věc byla projednána a rozhodnuta nejpozději
zpravidla do 60 dnů od zahájení řízení. Byla-li zadržena povolenka k rybolovu, musí
kárný orgán I. stupně rozhodnout do 60 dnů.
5. K projednání věci nařídí předseda kárného orgánu jednání, k němuž předvolá jako
účastníka kárného řízení člena Svazu, který se měl porušení členských povinností
dopustit, a dále všechny osoby, jejichž přítomnosti na jednání a k rozhodnutí ve věci je
třeba. Předvolání musí být účastníkovi kárného řízení doručeno tak, aby měl dostatek
času k přípravě, zpravidla nejméně 5 dnů přede dnem, kdy se má jednání konat.
6. Z projednávání věci a rozhodování ve věci je vyloučen člen kárného orgánu, u něhož –
se zřetelem na jeho vztah k projednávané věci nebo k osobě člena Svazu, který se měl
porušení členských povinností dopustit – lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti,
nebo jenž sám svou podjatost vysloví.
7. Účastník kárného řízení se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jehož si zvolí.
Zástupcem může být pouze fyzická osoba. Nezletilý člen Svazu musí být v kárném
řízení zastoupen svým zákonným zástupcem.
8. Kárný orgán pokračuje v kárném řízení, i když je účastník nečinný. Nedostaví-li se
řádně předvolaný účastník k jednání, přičemž nepožádal z důležitého důvodu o jeho
odročení, může kárný orgán věc projednat i v jeho nepřítomnosti.
9. Po zahájení jednání sdělí předseda nebo pověřený člen kárného orgánu předmět řízení
a výsledky přípravy jednání. Umožní účastníkovi kárného řízení vyjádřit se ke všem
rozhodujícím skutečnostem, vyslechne případné svědky a provede listinné důkazy.
10. Z jednání kárného orgánu se pořizuje zápis. V něm musí být uvedeny všechny osoby,
které se jednání kárného orgánu zúčastnily, dále svědci, musí být zaznamenány
provedené listinné důkazy a zachycen obsah přednesů účastníka řízení a svědků
a uvedeno rozhodnutí kárného orgánu. Zápis podepisuje předseda kárného orgánu
a zapisovatel.
11. Kárný orgán rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci. Buď rozhodne
o uložení kárného opatření, nebo že se kárné řízení zastavuje.
4
12. Kárné řízení nelze zahájit, pokud bylo zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí se
zastavit:
a) proti tomu kdo zemřel, nebo byl prohlášen za mrtvého,
b) v případě § 5 odst. 5 Stanov ČRS,
c) proti tomu, proti němuž dřívější kárné řízení v téže věci skončilo
pravomocným rozhodnutím,
d) když z výsledků šetření je zřejmé, že k porušení členských povinností nedošlo,
e) nerozhodl-li kárný orgán I. stupně do 60 dnů od zahájení kárného řízení
v případě, že byla zadržena povolenka k rybolovu.
13. Rozhodnutí o uložení kárného opatření musí obsahovat:
a) označení kárného orgánu, který rozhodnutí vydal,
b) označení člena, jemuž se kárné opatření ukládá,
c) uložené kárné opatření,
d) odklad vykonatelnosti, pokud o něm kárný orgán rozhodl,
e) odůvodnění,
f) poučení o odvolání,
g) datum a podpis předsedy kárného orgánu.
14. V odůvodnění rozhodnutí o uložení kárného opatření kárný orgán uvede podstatný
obsah přednesů a podání, stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má za prokázané
a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se
při hodnocení důkazů řídil, a posoudí zjištěný skutkový stav podle příslušných
ustanovení Stanov a obecně závazných příslušných předpisů, které použil.
15. Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o uložení kárného opatření se doručuje
účastníkům kárného řízení, popřípadě jejich zástupcům, do vlastních rukou, a to
ve lhůtě 15 dnů ode dne vyhlášení rozhodnutí. Bylo-li rozhodnutí vyhlášeno
za přítomnosti člena, jemuž se kárné opatření ukládá, a souhlasí-li s tím tento člen,
může písemné vyhotovení rozhodnutí v odůvodnění obsahovat pouze popis skutku,
za nějž je kárné opatření uloženo.
16. V odvolání proti rozhodnutí o uložení kárného opatření musí být uvedeno, proti
kterému rozhodnutí směřuje, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo
postupu kárného orgánu a čeho se odvolatel domáhá. V odvolání je možno uvést nové
skutečnosti a důkazy. K zachování lhůty pro podání odvolání postačuje, bylo-li
odvolání podáno v poslední den lhůty k poštovní přepravě.
17. Na základě odvolání může rozhodnutí o uložení kárného opatření změnit přímo kárný
orgán 1. stupně, který o uložení kárného opatření rozhodl, pokud bez dalšího
dokazování odvolání v celém rozsahu vyhoví. Pokud tak neučiní, postoupí odvolání
bezodkladně odvolacímu orgánu.
18. Pro řízení u odvolacího orgánu platí přiměřeně ustanovení o řízení před kárným
orgánem 1. stupně. Jednání odvolacího orgánu řídí jeho předseda nebo jím pověřený
člen.
19. Odvolací orgán zamítne odvolání, které bylo podáno opožděně, které podal někdo, kdo
k tomu nebyl oprávněn, nebo které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není
odvolání přípustné, nebo jen proti důvodům rozhodnutí.
20. Odvolací orgán potvrdí rozhodnutí o uložení kárného opatření, je-li věcně správné.
21. Odvolací orgán změní rozhodnutí kárného orgánu 1. stupně, jestliže ten rozhodl
nesprávně, ačkoliv správně zjistil skutkový stav, nebo jestliže po doplnění dokazování
je skutkový stav zjištěn tak, že je možno o věci znovu rozhodnout.
5
22. Odvolací orgán zruší rozhodnutí kárného orgánu 1. stupně a vrátí mu věc k novému
projednání a rozhodnutí, jestliže je třeba provádět další rozsáhlé dokazování, nebo
jestliže řízení před kárným orgánem 1. stupně bylo postiženo vadou, která mohla mít
za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
23. Doručené rozhodnutí o uložení kárného opatření, které již nelze napadnout odvoláním,
je v právní moci.
24. Bylo-li uloženo kárné opatření podle § 5 odst. 1 písm. ba) Stanov ČRS, započítává se
do doby odnětí doba, po kterou byla povolenka zadržena.
25. Bylo-li členu Svazu uloženo pravomocně kárné opatření vyloučení ze Svazu, doručí
bezodkladně kárný orgán 1. stupně stejnopis rozhodnutí s doložkou právní moci
příslušné dozorčí komisi územního svazu a jejím prostřednictvím Republikové radě.
Dozorčí komise územního svazu přezkoumá rozhodnutí o uložení tohoto kárného
opatření včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo. K tomuto jednání nemusí být jeho
účastník přizván. Dozorčí komise územního svazu vydá písemné rozhodnutí, jímž
rozhodnutí kárného orgánu potvrzuje, mění, nebo jej ruší a vrací věc kárnému orgánu
1. stupně k novému projednání. Potvrzuje-li rozhodnutí, nemusí její rozhodnutí
obsahovat odůvodnění.
26. Kárný orgán zašle pravomocné rozhodnutí o přestupku uživateli revíru, na jehož revíru
se přestupek stal.
27. Skutečnost, že člen Svazu byl za porušení obecně závazných právních předpisů
upravujících výkon rybářského práva potrestán v řízení vedeném příslušnými státními
orgány (soudem, orgánem státní správy, orgány Policie ČR, orgány Městské policie
aj.), nevylučuje souběžné uložení kárného opatření podle Stanov.
Čl. 6
Střet zájmů
(k § 6 odst. 9 Stanov)
1. Funkce statutárních zástupců nesmí být kumulovány.
2. Ve vzájemném kontrolním vztahu jsou funkce předsedy, jednatele, místopředsedy,
ekonoma, účetního, pokladníka, rybářského hospodáře a člena dozorčí komise, resp.
člena Republikové dozorčí rady, Svazu nebo téže jeho organizační jednotky.
3. Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle
jiného zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném
nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou
utrpěla jedna z nich, druhá pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami
blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.
Čl. 7
Místní organizace
(k § 6 a 7 Stanov)
1. Vznik místní organizace
a) Přípravný výbor zájemců zašle žádost o zřízení nové MO výboru příslušného
územního svazu. V žádosti uvede adresu sídla nově zřizované MO a jména
a adresy osob oprávněných jednat jménem přípravného výboru.
b) Jménem přípravného výboru, který musí být nejméně pětičlenný, jedná
a vystupuje předseda.
6
c) Výbor územního svazu může stanovit podmínky, které je nutné před
rozhodováním o zřízení nové MO splnit.
d) Výbor územního svazu může žádost o zřízení nové MO zamítnout zejména
z těchto důvodů:
da) nejsou-li splněny podmínky uvedené v písm. a) až c) tohoto odstavce,
db) přípravný výbor neprokáže oprávnění (vlastnictví, smlouvy)
k dostatečným vodním plochám, na kterých lze chovat nebo lovit ryby,
a způsob hospodaření na nich,
dc) přípravný výbor nedoloží dostatečnou členskou základnu.
e) Výbor územního svazu přihlédne při posuzování žádosti také k tomu, zda
v místě již působí jiná MO, a k výsledkům, jakých tato MO dosahuje
v rybářství (§ 2 písm. a) zák. č. 99/2004 Sb.).
f) Dá-li výbor příslušného územního svazu souhlas ke zřízení nové MO, zajistí
přípravný výbor svolání její ustavující členské schůze. Nová MO vzniká
rozhodnutím její ustavující členské schůze a zvolením jejích orgánů, tj. výboru
a dozorčí komise.
g) Vznik nové MO oznámí výbor příslušného územního svazu příslušnému
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a Republikové radě, s uvedením
adresy sídla zřízené MO a jmen a adres jejích statutárních zástupců.
h) Rozsah územní působnosti MO stanoví výbor příslušného územního svazu,
který dal k jejímu zřízení souhlas.
2. Rozdělení místní organizace
a) Při rozdělení MO je třeba připravit návrh na rozdělení majetku, který je v jejím
vlastnictví, a to tak, aby členské schůzi, která bude o rozdělení rozhodovat,
mohl být předložen přijatelný návrh. Přitom musí být také přihlédnuto k tomu,
jak byl tento majetek pořízen, a k jeho dalšímu účelnému využití.
b) Nebude-li možné určitý majetek reálně rozdělit, vyjádří se hodnota podílů
penězi.
c) Pokud členská schůze nedospěje k rozhodnutí o rozdělení majetku, rozhodne
o něm výbor příslušného územního svazu.
3. Sloučení místních organizací
a) Při sloučení MO přechází veškerý majetek, aktiva i pasiva, do nově vzniklé
MO.
b) Svolání a průběh členské schůze nově vzniklé MO a volbu jejích orgánů
zajišťují společně výbory slučovaných MO. Tato členská schůze též rozhodne
o názvu a sídle nově vzniklé MO.
4. Zánik místní organizace
a) Při zániku MO provede likvidátor zvolený členskou schůzí její majetkové
vypořádání.
b) Písemnosti zaniklé MO převezme výbor příslušného územního svazu a uloží je,
či s nimi naloží dle spisového a skartačního řádu.
c) Výbor příslušného územního svazu může rozhodnout o zániku MO (§ 7 odst. 6
Stanov) zejména z těchto důvodů:
ca) členskou schůzí MO nebyly zvoleny její orgány (výbor a dozorčí
komise),
cb) MO nevyvíjí po dobu delší než 1 rok žádnou činnost,
cc) MO svojí činností závažným způsobem porušuje obecně závazné právní
předpisy nebo Stanovy.
7
d) V případech uvedených v písm. c) bod cc) tohoto odstavce pověří výbor
příslušného územního svazu dozorčí komisi tohoto územního svazu
provedením kontroly činnosti MO.
e) Dozorčí komise územního svazu podá ve lhůtě stanovené výborem územního
svazu:
ea) návrh na opatření k obnovení či zlepšení činnosti MO, nebo
eb) návrh na rozhodnutí o zániku MO.
f) Podá-li dozorčí komise územního svazu návrh na rozhodnutí o zániku MO,
výbor územního svazu připraví a svolá členskou schůzi této MO. V případě
potřeby rovněž učiní opatření k volbě nových orgánů MO (výboru a dozorčí
komise).
g) Nebudou-li na členské schůzi MO svolané dle písm. f) zvoleny orgány MO
nebo nepodaří-li se obnovit činnost MO, či její činnost uvést do souladu
s obecně závaznými právními předpisy a Stanovami, rozhodne výbor
příslušného územního svazu o zániku MO. Toto rozhodnutí podléhá schválení
příslušné územní konference.
h) Rozhodnutí o zániku MO doručí výbor příslušného územního svazu
Republikové radě.
i) Po schválení rozhodnutí výboru příslušného územního svazu o zániku MO
příslušnou územní konferencí provede výbor příslušného územního svazu
bezodkladně vypořádání majetkových vztahů mezi ním a zrušenou MO.
5. Místní skupiny a kluby
a) O zřízení a zrušení místní skupiny a klubu a o jejich působnosti rozhoduje
členská schůze MO.
b) Činnost místních skupin a klubů je řízena výborem MO.
c) Za plnění úkolů místní skupiny odpovídá její výbor a za plnění úkolů klubu
jeho vedoucí.
d) Schůzi členů místní skupiny svolává výbor místní skupiny a schůzi členů klubu
jeho vedoucí.
e) Výbor místní skupiny nebo klubu rozpracovává usnesení členské schůze MO
do podmínek místní skupiny nebo klubu, projednává činnost místní skupiny
nebo klubu od jejich poslední schůze a plní další úkoly, kterými ho pověří
schůze místní skupiny nebo klubu.
Čl. 8
Členská schůze místní organizace
(k § 8 Stanov)
1. Členskou schůzi MO svolává výbor MO způsobem, který je v místě obvyklý, např.
písemně nebo vývěskou s uvedením programu, nebo osobně. Členové výboru MO
a předseda dozorčí komise MO musí být pozváni jmenovitě (pozvánkou, oběžníkem
apod.) s uvedením programu členské schůze.
2. Datum a místo konání členské schůze a její program oznamuje výbor MO výboru
příslušného územního svazu zpravidla 1 měsíc předem.
3. Členskou schůzi řídí předseda MO nebo pověřený člen výboru MO. Program členské
schůze sestavuje výbor MO. Program členské schůze může být na návrh kteréhokoli
přítomného člena změněn nebo doplněn.
4. Přítomnost členů MO na členské schůzi se zjišťuje prezenční listinou, která je součástí
zápisu z členské schůze.
8
5. Členská schůze volí z přítomných členů MO:
a) nejméně 3 členy mandátové komise,
b) nejméně 3 členy návrhové komise,
c) nejméně 3 členy volební komise.
6. Mandátová komise po zahájení jednání ověřuje počet přítomných členů MO a podává
členské schůzi zprávu o splnění podmínek stanovených k platnému jednání
a rozhodování. Pro každé hlasování je počet přítomných dán počtem hlasujících.
7. Návrhová komise přednáší členské schůzi návrh usnesení.
8. Volební komise řídí průběh voleb a vyhlašuje jejich výsledky.
9. Usnesení členské schůze rozešle jednatel MO nebo jiný pověřený člen výboru MO
nejpozději do 30 dnů od jejího konání všem členům výboru MO, členům dozorčí
komise MO a výboru příslušného územního svazu. Členská schůze může rozhodnout,
že usnesení členské schůze bude zasláno dalším členům MO. Usnesení členské schůze
musí být poskytnuto k nahlédnutí každému členovi MO, který o to požádá, a členům
příslušné územní dozorčí komise při provádění kontroly v MO.
10. Usnesení členské schůze o rozdělení, sloučení nebo zániku MO je MO povinna
oznámit do 7 dnů ode dne přijetí tohoto usnesení výboru příslušného územního svazu.
Čl. 9
Výbor místní organizace
(k § 9 Stanov)
1. Schůzi výboru MO svolává zpravidla 1x měsíčně předseda MO, který také navrhuje
její program a zve na schůzi předsedu dozorčí komise MO.
2. Přítomnost členů výboru MO na jeho schůzi se zjišťuje prezenční listinou, která je
součástí zápisu ze schůze.
3. Po zahájení schůze a zjištění přítomnosti členů výboru oznámí předsedající její
program. Program schůze může být na návrh kteréhokoliv přítomného člena výboru
změněn nebo doplněn.
4. Dojde-li ke změně v obsazení funkce člena výboru MO, ustanoví výbor MO komisi,
která zajistí předání funkce, majetku, razítek, smluv, účetní a pokladní evidence,
inventárních seznamů, členské evidence a dalších písemností. Zápis o předání
a převzetí funkce podepíše předávající a přejímající, kteří také obdrží jedno
vyhotovení zápisu o předání a převzetí funkce. Členem komise je vždy nejméně jeden
člen dozorčí komise MO.
5. Výbor MO může zřizovat podle potřeb komise.
6. Výbor MO je povinen vést evidenční, účetní, statistické a další údaje o činnosti MO.
Dále je výbor MO povinen vést údaje, které jsou požadovány výborem příslušného
územního svazu, územní dozorčí komisí, Republikovou radou nebo Republikovou
dozorčí radou, a na jejich žádost jim je předložit.
7. Výbor MO je povinen podávat orgánům Svazu uvedeným v § 14 odst. 4 Stanov ČRS
požadované informace a předložit jim ke kontrole doklady týkající se majetkových
vztahů.
9
8. Výbor MO dále též:
a) připravuje, zpracovává a projednává zprávu o činnosti výboru MO a zprávu
o výsledcích hospodaření za uplynulé období,
b) připravuje, zpracovává, projednává a předkládá členské schůzi MO
ke schválení účetní závěrku a návrh rozpočtu,
c) uděluje svazová vyznamenání, nebo podává návrhy na jejich udělení výboru
územního svazu nebo Republikové radě,
d) informuje členy MO o činnosti MO,
e) rozhoduje o obsazení pracovních míst v MO (pokud je MO zřídila),
f) organizuje školení členů a funkcionářů MO.
9. Neodkladné záležitosti náležející do působnosti výboru MO může vyřídit předseda
MO, jednatel nebo jiný pověřený člen výboru MO. Jejich opatření však musí být
dodatečně předložena ke schválení výboru MO na jeho nejbližší schůzi.
10. Usnesení výboru MO rozešle jednatel MO nebo jiný pověřený člen výboru MO
nejpozději do 15 dnů od konání schůze výboru MO všem jeho členům a předsedovi
dozorčí komise MO a na vyžádání příslušnému územnímu svazu. Usnesení výboru
MO musí být poskytnuto k nahlédnutí na sekretariátu MO každému členovi MO, který
o to požádá.
Čl. 10
Dozorčí komise místní organizace
(k § 10 Stanov)
1. Dozorčí komise MO se při své činnosti řídí obecně závaznými právními předpisy,
Stanovami, Jednacím řádem a ostatními vnitrosvazovými předpisy a kontroluje jejich
dodržování v MO.
2. Schůzi dozorčí komise MO svolává její předseda, který též stanovuje její program.
Čl. 11
Územní svazy
(k § 11 odst. 1 a 4 Stanov)
Při vzniku, rozdělení a zániku územního svazu se postupuje přiměřeně podle ustanovení
článku 7 odst. 1, 2 a 4 Jednacího řádu, pokud Stanovy nestanoví jinak. Tam, kde je
v těchto ustanoveních uvedeno „MO“, rozumí se zde „územní svaz“, a tam, kde je
uvedeno „územní svaz“, rozumí se zde „Republiková rada“.
Čl. 12
Územní konference
(k § 12 Stanov)
1. Delegáty územní konference jsou delegovaní zástupci všech MO územního svazu
podle klíče stanoveného územní konferencí a členové výboru územního svazu.
2. Právo účastnit se územní konference mají též členové územní dozorčí komise s hlasem
poradním.
3. Územní konferenci zahajuje zpravidla předseda výboru územního svazu a řídí ji
předsednictvo, které zvolí delegáti územní konference.
4. Přítomnost delegátů se zjišťuje prezenční listinou, která je součástí zápisu z územní
konference.
10
5. Po zahájení územní konference a zjištění přítomnosti delegátů oznámí předsedající její
program. Program územní konference může být na návrh kteréhokoliv přítomného
delegáta nebo člena územní dozorčí komise změněn nebo doplněn.
6. Územní konference volí z přítomných delegátů:
a) nejméně 3 členy mandátové komise,
b) nejméně 3 členy návrhové komise,
c) nejméně 3 členy volební komise.
7. Mandátová komise po zahájení jednání ověřuje počet přítomných delegátů a podává
územní konferenci zprávu o splnění podmínek stanovených k platnému jednání
a rozhodování. Pro každé hlasování je počet přítomných dán počtem hlasujících.
8. Návrhová komise přednáší územní konferenci návrh usnesení.
9. Volební komise řídí průběh voleb a vyhlašuje jejich výsledky.
10. Usnesení územní konference rozešle jednatel územního svazu nejpozději do 15 dnů
od jejího konání všem členům výboru územního svazu, členům územní dozorčí
komise, Republikové radě a všem MO v územním svazu sdruženým.
Čl. 13
Výbor územního svazu
(k § 13 Stanov)
1. Výbor územního svazu zajišťuje koordinační a poradní činnost územního svazu vůči
MO v územním svazu sdruženým mezi územními konferencemi.
2. Schůzi výboru územního svazu svolává jeho předseda nejméně jedenkrát za dva
měsíce. Program schůze navrhuje předseda výboru územního svazu, který také zve
na schůzi předsedu územní dozorčí komise.
3. Přítomnost členů výboru na schůzi výboru územního svazu se zjišťuje prezenční
listinou, která je součástí zápisu ze schůze.
4. Po zahájení schůze a zjištění přítomnosti členů výboru oznámí předsedající její
program. Program schůze může být na návrh kteréhokoliv přítomného člena výboru
změněn nebo doplněn.
5. Výbor územního svazu může zřizovat podle potřeb odbory a komise.
6. Výbor územního svazu je povinen vést evidenční, účetní, statistické a další údaje
o činnosti územního svazu. Výbor územního svazu je povinen podávat Republikové
radě informace potřebné k řízení svazových činností na republikové úrovni.
7. Zápis ze schůze výboru územního svazu a usnesení výboru územního svazu rozešle
jednatel územního svazu nejpozději do 10 dnů od konání schůze výboru všem jeho
členům a předsedovi územní dozorčí komise.
8. Výbor územního svazu dále též:
a) připravuje, zpracovává a projednává zprávu o činnosti výboru územního svazu
a zprávu o výsledcích hospodaření za uplynulé období,
b) uděluje svazová vyznamenání, nebo podává návrhy na jejich udělení
Republikové radě,
c) informuje MO o činnosti územního svazu,
d) rozhoduje o obsazení pracovních míst v sekretariátu územního svazu a
e) organizuje školení a aktivy funkcionářů MO v územním svazu sdružených.
11
9. Neodkladné záležitosti náležející do působnosti výboru územního svazu může vyřídit
jeho předseda, jednatel nebo jiný pověřený člen výboru územního svazu. Jejich
opatření však musí být dodatečně předložena ke schválení výboru územního svazu
na jeho nejbližší schůzi.
10. Úkolem sekretariátu územního svazu je zejména:
a) zajišťovat plnění usnesení územní konference a výboru územního svazu,
b) poskytovat odborné poradenství MO v územním svazu sdruženým a jejich
členům,
c) zajišťovat finanční hospodaření a obchodní činnosti územního svazu,
d) zajišťovat distribuci rybích násad,
e) zajišťovat spolupráci s jinými rybářskými organizacemi, odbornými pracovišti,
f) zabezpečovat informační a publikační činnost.
Čl. 14
Územní dozorčí komise
(k § 14 Stanov)
1. Územní dozorčí komise se při své činnosti řídí obecně závaznými právními předpisy,
Stanovami, Jednacím řádem a ostatními vnitrosvazovými předpisy a kontroluje jejich
dodržování v územním svazu. Poskytuje potřebnou metodickou pomoc dozorčím
komisím MO.
2. Schůzi územní dozorčí komise svolává její předseda, který též stanovuje její program.
Čl. 15
Republikový sněm
(k § 16 Stanov)
1. Republikový sněm tvoří 21 delegátů z každého územního svazu a členové
Republikové rady.
2. Právo účastnit se Republikového sněmu mají též členové Republikové dozorčí rady
s hlasem poradním.
3. Republikový sněm zahajuje zpravidla předseda Svazu a řídí jej předsednictvo, které
tvoří členové Republikové rady.
4. Přítomnost delegátů a členů Republikové rady se zjišťuje prezenční listinou, která je
součástí zápisu z Republikového sněmu.
5. Program Republikového sněmu připravuje Republiková rada. Program Republikového
sněmu může být na návrh kteréhokoliv přítomného delegáta nebo člena Republikové
rady změněn nebo doplněn.
6. Republikový sněm volí z přítomných delegátů:
a) nejméně 7 členů mandátové komise,
b) nejméně 7 členů návrhové komise,
c) nejméně 7 členů volební komise.
7. Mandátová komise po zahájení jednání ověřuje počet přítomných delegátů a členů
Republikové rady a podává Republikovému sněmu zprávu o splnění podmínek
stanovených k platnému jednání a rozhodování. Pro každé hlasování je počet
přítomných dán počtem hlasujících.
8. Návrhová komise přednáší Republikovému sněmu návrh usnesení.
12
9. Volební komise vyhlašuje členy Republikové rady a členy Republikové dozorčí rady.
Volební komise na základě předložených návrhů seznamuje Republikový sněm
s kandidáty na předsedu Svazu, řídí průběh jeho volby a vyhlašuje výsledek.
10. O průběhu Republikového sněmu se vyhotovuje zápis a audiozáznam. Správnost
zápisu ověřují statutární orgány Svazu a předseda Republikové dozorčí rady.
11. Usnesení Republikového sněmu rozešle sekretariát Republikové rady nejpozději
do 30 dnů od jeho konání všem delegátům z územních svazů, členům Republikové
rady, členům Republikové dozorčí rady a všem územním svazům.
Čl. 16
Republiková rada
(k § 17 Stanov)
1. Členové Republikové rady a předseda Republikové dozorčí rady musí být pozváni
na zasedání Republikové rady nejméně 7 dnů předem.
2. Přítomnost členů Republikové rady na jejím zasedání se zjišťuje prezenční listinou,
která je součástí zápisu ze zasedání.
3. Zasedání Republikové rady řídí její předseda nebo její pověřený člen.
4. Po zahájení zasedání a zjištění přítomnosti členů Republikové rady oznámí
předsedající jeho program. Program zasedání Republikové rady může být na návrh
kteréhokoliv přítomného člena Republikové rady změněn nebo doplněn.
5. Republiková rada může zřizovat podle potřeb odbory a komise.
6. Neodkladné záležitosti náležející do působnosti Republikové rady může vyřídit její
předseda, jednatel Svazu nebo jiný pověřený člen Republikové rady. Jejich opatření
však musí být dodatečně předložena ke schválení Republikové radě na jejím
nejbližším zasedání.
7. Zápis ze schůze Republikové rady a usnesení Republikové rady rozešle její sekretariát
nejpozději do 10 dnů od konání zasedání Republikové rady všem jejím členům, všem
členům Republikové dozorčí rady a všem územním svazům.
Čl. 17
Republiková dozorčí rada
(k § 18 Stanov)
1. Republiková dozorčí rada se při své činnosti řídí obecně závaznými právními
předpisy, Stanovami, Jednacím řádem a ostatními vnitrosvazovými předpisy
a kontroluje jejich dodržování ve Svazu. Poskytuje potřebnou metodickou pomoc
územním dozorčím komisím.
2. Schůzi Republikové dozorčí rady svolává její předseda, který též stanovuje její
program.
Čl. 18
Odbory a komise
(k § 9, 13 a 17 Stanov)
1. Členy odborů a komisí jmenuje příslušný výbor MO, výbor územního svazu nebo
Republiková rada. Jejich členy mohou být i odborníci, kteří nejsou členy Svazu.
13
2. Práci odboru a komise řídí jejich předseda, který je jmenován příslušným výborem
MO, výborem územního svazu nebo Republikovou radou. Za práci komise či odboru
odpovídá jejich předseda, a zodpovídá se tomu orgánu, který ho jmenoval. Odbory
a komise jsou zpravidla zřizovány pro tyto činnosti a oblasti:
a) právní a organizační,
b) ekonomika a investice,
c) hospodaření na tekoucích vodách,
d) hospodaření na rybnících, umělých líhních a odchovných potocích,
e) čistota vod a životního prostředí,
f) práce s mládeží,
g) rybolovná technika,
h) lov ryb udicí,
i) škodní.
3. Odbory si mohou v souladu se Stanovami ČRS a Jednacím řádem ČRS vydat Statut
pro organizaci své činnosti, který podléhá schválení zřizovatele odboru.
Čl. 19
Volby do orgánů Svazu
(k § 6 až 18 Stanov)
1. Základní ustanovení:
a) Volební období všech orgánů Svazu je čtyřleté, s výjimkou prvního volebního
období po vzniku příslušného orgánu Svazu. Volby se konají postupně
v tomtéž roce (tzv. volebním roce):
aa) v MO,
ab) v územních svazech,
ac) v republikových orgánech.
b) Byl-li v průběhu volebního období zvolen nový orgán Svazu, zkracuje se jeho
volební období do voleb v nejbližším volebním roce.
c) K provedení voleb se volí volební komise.
d) Návrh kandidátů připravuje příslušný orgán Svazu po předchozím projednání
s členy Svazu navrhovanými do funkcí a předá jej volební komisi.
e) Volby řídí předseda volební komise.
f) Předseda volební komise přednese návrh kandidátů a zjistí, zda přítomní
členové, resp. delegáti, a v případě Republikového sněmu též členové
Republikové rady, mají připomínky k navrženým kandidátům nebo jiné návrhy.
g) O návrzích se rozhoduje v pořadí, v jakém byly předloženy, a to buď tajným
hlasováním hlasovacími lístky, nebo veřejným hlasováním zdvižením ruky.
O způsobu hlasování rozhodnou přítomní členové, resp. delegáti, a v případě
Republikového sněmu též členové Republikové rady.
h) Při rovnosti hlasů pro přijetí návrhu a proti jeho přijetí se návrh pokládá
za nepřijatý. Přítomný člen, resp. delegát, a v případě Republikového sněmu
též člen Republikové rady, jehož návrh nebyl přijat, může žádat, aby byl jeho
návrh uveden v zápisu. Této žádosti musí být vyhověno.
i) Zvoleni jsou ti kandidáti, kteří získali největší počet hlasů, nejméně však
nadpoloviční většinu přítomných členů, resp. delegátů, v případě
Republikového sněmu se členy Republikové rady. V případě, že není zvolen
navrhovaný počet členů příslušného orgánu Svazu, musí být provedena
doplňující volba. Nemůže-li být provedena na téže schůzi, resp. konferenci
14
nebo zasedání, musí být provedena do dvou měsíců. Po tuto dobu platí nadále
mandát všech členů, kteří doposud funkci v příslušném orgánu Svazu zastávali.
j) Předseda volební komise sepíše o činnosti volební komise a průběhu volby
zápis, který podepíší všichni členové volební komise. Tento zápis je součástí
zápisu ze schůze, resp. konference nebo zasedání.
2. Volby v místních skupinách a klubech:
a) Schůze místní skupiny nebo klubu volí jejich výbor v počtu nejméně 3 členů.
Schůze místní skupiny volí podle klíče stanoveného MO zástupce místní
skupiny na členskou schůzi MO konanou formou schůze zástupců zvolených
v místních skupinách.
b) Schůze místní skupiny nebo klubu navrhuje zástupce do výboru MO a dozorčí
komise MO.
c) Výbor místní skupiny si volí ze svých členů předsedu místní skupiny a výbor
klubu vedoucího klubu, kteří pak pověří výkonem dalších funkcí ostatní členy
výboru.
3. Volby v Republikové radě:
Republiková rada na své ustavující schůzi volí na návrh předsedy ze svých členů
místopředsedy Republikové rady a rozhoduje o obsazení dalších potřebných funkcí.
Čl. 20
Doplnění volených orgánů Svazu
(k § 6 až 18 Stanov)
1. Doplnění všech volených orgánů Svazu může být v průběhu jejich volebního období
provedeno kooptací.
2. V případě, že je potřeba provést doplnění o větší počet členů příslušného orgánu Svazu
než o jeho jednu třetinu, musí být provedeny doplňovací volby.
3. Kooptace:
a) O kooptaci člena výboru místní skupiny nebo klubu rozhoduje výbor místní
skupiny nebo klubu. Kooptaci musí schválit nejbližší schůze místní skupiny
nebo klubu.
b) O kooptaci člena výboru MO rozhoduje výbor MO. Kooptaci musí schválit
nejbližší členská schůze MO.
c) O kooptaci člena dozorčí komise MO rozhoduje dozorčí komise MO. Kooptaci
musí schválit nejbližší členská schůze MO.
d) O kooptaci člena výboru územního svazu rozhoduje výbor územního svazu.
Kooptaci musí schválit nejbližší územní konference.
e) O kooptaci člena územní dozorčí komise rozhoduje územní dozorčí komise.
Kooptaci musí schválit nejbližší územní konference.
f) O kooptaci člena Republikové rady rozhoduje výbor územního svazu, který
bude kooptovaný člen v Republikové radě zastupovat. Kooptaci musí schválit
nejbližší územní konference tohoto územního svazu a následně ji vyhlásit
nejbližší Republikový sněm.
g) O kooptaci člena Republikové dozorčí rady rozhoduje na návrh územní dozorčí
komise výbor územního svazu, který bude kooptovaný člen v Republikové
dozorčí radě zastupovat. Kooptaci musí schválit nejbližší územní konference
tohoto územního svazu a následně ji vyhlásit nejbližší Republikový sněm.
15
h) Nebyl-li kooptovaný člen schválen příslušným orgánem, je jeho následná
kooptace vyloučena. Bylo-li neschválení podmíněno, je při splnění podmínky
kooptace možná.
Čl. 21
Rozhodování a hlasování v orgánech Svazu
(k § 6 až 18 Stanov)
1. Základní ustanovení
a) V tomto článku je upraveno rozhodování a hlasování v orgánech Svazu
o procedurálních i věcných otázkách, s výjimkou voleb do orgánů Svazu.
b) Všechny orgány Svazu rozhodují usnesením. Usnesení musí být srozumitelné,
konkrétní a kontrolovatelné a musí být součástí zápisu ze schůze, konference,
Sněmu nebo zasedání. Kontrola jeho plnění se provádí vždy na následující
schůzi, konferenci nebo zasedání příslušného orgánu Svazu.
c) O návrzích se rozhoduje veřejným hlasováním zdvižením ruky.
d) Hlasování řídí předsedající schůze, konference, Republikového sněmu nebo
zasedání Republikové rady.
e) Nejdříve se hlasuje o protinávrzích v pořadí, v jakém byly předloženy. Nebyl-li
protinávrh přijat, hlasuje se o původním návrhu.
f) K přijetí návrhu na změnu programu schůze, konference, Republikového
sněmu nebo zasedání Republikové rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny
přítomných členů nebo delegátů, v případě Republikového sněmu spolu
se členy Republikové rady.
g) Přítomný člen nebo delegát, v případě Republikového sněmu též člen
Republikové rady, jehož návrh nebyl přijat, může žádat, aby jeho návrh byl
uveden v zápisu. Této žádosti musí být vyhověno.
h) O průběhu každé schůze, konference, Republikového sněmu nebo zasedání
Republikové rady musí být vyhotoven zápis; lze pořídit též záznam (např.
audio, video, steno).
i) Při hlasování je nutno do zápisu uvést počet těch, kteří hlasovali pro přijetí
návrhu, počet těch, kteří hlasovali proti jeho přijetí, a počet těch, kteří se
hlasování zdrželi.
j) Zápis vyhotovuje a podepisuje určený zapisovatel a jeho správnost ověřují,
není-li v tomto Jednacím řádu stanoveno jinak, statutární orgány příslušné
organizační jednotky Svazu, resp. statutární orgány Svazu, nebo nejméně dva
pověření členové nebo delegáti příslušného orgánu Svazu.
k) Zápis musí být označen pořadovým číslem ve vzestupné řadě podle jejich
chronologického pořadí a musí obsahovat datum a místo konání příslušné
schůze, konference nebo zasedání, jejich program a na nich přijaté usnesení.
Součástí zápisu musí být prezenční listina jejich účastníků. K zápisu se
případně připojí i jiné podklady a materiály vztahující se k obsahu a průběhu
jednání.
2. Rozhodování a hlasování na členské schůzi MO a na schůzi místní skupiny nebo klubu
a) Členská schůze MO je po svém zahájení schopna usnášet se, je-li přítomna
nadpoloviční většina členů MO nebo zvolených zástupců místních skupin.
b) Není-li členská schůze MO po svém zahájení schopna se usnášet, odloží se její
další průběh o 15 minut. Po uplynutí této doby je členská schůze MO schopna
usnášet se za přítomnosti jakéhokoliv počtu členů MO nebo zvolených
zástupců místních skupin.
16
c) Počet členů MO a počet členů MO přítomných na členské schůzi zjišťuje
mandátová komise, jejíž zpráva je součástí zápisu z členské schůze.
d) K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů
MO, není-li dále stanoveno jinak.
e) K přijetí usnesení o rozdělení, sloučení a zániku MO a o formě (samostatném
či společném) výkonu rybářského práva je třeba souhlasu nadpoloviční většiny
všech členů MO.
f) Na rozhodování a hlasování na schůzi místní skupiny nebo klubu se použijí
přiměřeně ustanovení o rozhodování a hlasování na členské schůzi MO.
3. Rozhodování a hlasování ve výboru MO a ve výboru místní skupiny nebo klubu
a) Výbor MO je schopen usnášet se, je-li na jeho schůzi přítomna nadpoloviční
většina jeho členů.
b) K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů výboru
MO, není-li dále stanoveno jinak.
c) K přijetí usnesení o kooptaci člena výboru MO je třeba souhlasu dvou třetin
všech jeho členů.
d) Na rozhodování a hlasování ve výboru místní skupiny nebo klubu se použijí
přiměřeně ustanovení o rozhodování a hlasování ve výboru MO.
4. Rozhodování a hlasování v dozorčí komisi MO
a) Dozorčí komise MO je schopna usnášet se, je-li na její schůzi přítomna
nadpoloviční většina jejích členů.
b) K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů dozorčí
komise MO, není-li dále stanoveno jinak.
c) K přijetí usnesení o kooptaci člena dozorčí komise MO je třeba souhlasu dvou
třetin všech jejích členů.
5. Rozhodování a hlasování územní konference
a) Územní konference je schopna usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina
delegátů.
b) Počet delegátů a počet přítomných delegátů na územní konferenci zjišťuje
mandátová komise, jejíž zpráva je součástí zápisu z územní konference.
c) K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných delegátů,
není-li dále stanoveno jinak.
d) K přijetí usnesení o rozdělení a o zániku územního svazu je třeba souhlasu
dvoutřetinové většiny všech MO v tomto územním svazu sdružených. V těchto
případech hlasuje za každou MO územního svazu pouze jeden její delegát.
Členové výboru územního svazu v těchto případech nehlasují.
6. Rozhodování a hlasování ve výboru územního svazu
a) Výbor územního svazu je schopen usnášet se, je-li na jeho schůzi přítomna
nadpoloviční většina jeho členů.
b) K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů výboru,
není-li dále stanoveno jinak.
c) K přijetí usnesení o kooptaci člena výboru územního svazu je třeba souhlasu
dvou třetin všech jeho členů.
7. Rozhodování a hlasování v územní dozorčí komisi
a) Územní dozorčí komise je schopna usnášet se, je-li na její schůzi přítomna
nadpoloviční většina jejích členů.
b) K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů územní
dozorčí komise, není-li dále stanoveno jinak.
17
c) K přijetí usnesení o kooptaci člena územní dozorčí komise je třeba souhlasu
dvou třetin všech jejích členů.
8. Rozhodování a hlasování na Republikovém sněmu
a) Republikový sněm je schopen usnášet se, je-li na něm přítomna nadpoloviční
většina delegátů spolu se členy Republikové rady.
b) Počet delegátů spolu se členy Republikové rady a počet přítomných delegátů
spolu s přítomnými členy Republikové rady na Republikovém sněmu zjišťuje
mandátová komise, jejíž zpráva je součástí zápisu z Republikového sněmu.
c) K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných delegátů
spolu se členy Republikové rady, není-li dále stanoveno jinak.
d) Je-li v programu Republikového sněmu zánik Svazu, je Republiková rada
povinna pozvat na Republikový sněm delegované zástupce všech MO Svazu.
e) K přijetí usnesení o zániku Svazu je třeba souhlasu dvoutřetinové většiny všech
MO Svazu. Za každou MO hlasuje pouze jeden její delegát. Členové
Republikové rady v tomto případě nehlasují.
9. Rozhodování a hlasování v Republikové radě
a) Republiková rada je schopna usnášet se, je-li na jejím zasedání přítomna
nadpoloviční většina jejích členů.
b) K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů
Republikové rady, není-li stanoveno jinak.
10. Rozhodování a hlasování v Republikové dozorčí radě
a) Republiková dozorčí rada je schopna usnášet se, je-li na její schůzi přítomna
nadpoloviční většina jejích členů.
b) K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů
Republikové dozorčí rady, není-li stanoveno jinak.
11. Ve výboru MO, výboru místní skupiny nebo klubu, v dozorčí komisi MO, ve výboru
územního svazu, v dozorčí komisi územního svazu, v Republikové radě a Republikové
dozorčí radě lze hlasovat korespondenčně, tedy např. pomocí telefonu, videotelefonu,
videotextu, elektronickou poštou, faxem, prostřednictvím veřejné komunikační sítě
(např. internetu) apod. Takto lze hlasovat pouze o otázkách, jejichž řešení nesnese
odkladu. O hlasování je třeba pořídit stručný písemný záznam, v němž je uvedena
řešená otázka, dále ti, kteří hlasovali, forma a doklad o hlasování a výsledek hlasování.
Záznam pořizuje ten, kdo korespondenční hlasování v dané věci organizuje. Záznam
podepsaný hlasujícími je součástí zápisu z nejbližšího řádného zasedání orgánu.
Čl. 22
Nakládání s písemnostmi
1. Za nakládání s písemnostmi Svazu, jeho organizačních jednotek a orgánů v souladu
s obecně závaznými právními předpisy, Stanovami, Jednacím řádem a ostatními
vnitrosvazovými předpisy odpovídá jednatel Svazu, resp. jednatel příslušné
organizační jednotky Svazu, případně jiný člen příslušného orgánu Svazu pověřený
tímto orgánem.
2. Další podrobnosti o nakládání s písemnostmi Svazu, jeho organizačních jednotek
a orgánů stanoví Spisový a skartační řád.
18
Čl. 23
Členská legitimace
1. Členská legitimace je majetkem Svazu.
2. Veškeré záznamy a změny údajů v členské legitimaci provádějí příslušné orgány
Svazu.
3. Ztrátu nebo znehodnocení členské legitimace je člen Svazu povinen neprodleně hlásit
výboru MO, jíž je členem, který provede šetření a prohlásí legitimaci za neplatnou.
Poté vydá členovi legitimaci novou. Do nové členské legitimace se členská známka
za rok, v němž došlo ke ztrátě nebo znehodnocení legitimace, znovu nevylepuje.
V místě pro vylepení členských známek se označí příslušný rok a provede zápis
„zaplaceno“. Za vystavení nové členské legitimace v tomto případě zaplatí člen
poplatek, který stanoví výbor MO, jíž je členem.
Čl. 24
Povolenky k lovu ryb
1. Povolenky k lovu ryb se řádným členům vydávají na základě:
a) platného rybářského lístku,
b) platné členské legitimace,
c) potvrzení o splnění členských povinností a
d) potvrzení o vrácení povolenky s řádně vyplněným „Sumářem úlovků
a docházek“ za uplynulý rok do 15 dnů po skončení její platnosti MO, která
povolenku vydala. Náklady na vydání potvrzení nese žadatel.
2. Podmínky vydávání povolenek k lovu ryb čestným členům, kteří mají platný rybářský
lístek, stanoví MO nebo organizační jednotka Svazu, která povolenky vydává.
3. Povolenky k rybolovu se nečlenům vydávají na základě:
a) platného rybářského lístku,
b) prohlášení, že v uplynulých dvou letech nebyl vyloučen z ČRS nebo MRS.
Čl. 25
Svazová vyznamenání
1. Udělování svazových vyznamenání se řídí vnitrosvazovými směrnicemi.
2. Náklady na udělení svazového vyznamenání hradí orgán Svazu, který o jeho udělení
rozhodl.
Čl. 26
Vyřizování stížností, oznámení, podnětů a připomínek
1. Všechny organizační jednotky a orgány Svazu jsou povinny přijímat stížnosti,
oznámení, podněty a připomínky a zajišťovat jejich správné a včasné vyřízení.
2. Stížnost, která směřuje proti:
a) členovi MO, vyřizuje výbor této MO,
b) členovi výboru MO, místní skupiny nebo klubu, vyřizuje dozorčí komise
příslušné MO,
c) výboru MO, místní skupiny nebo klubu, vyřizuje členská schůze příslušné MO,
d) dozorčí komisi MO nebo jejímu členovi, vyřizuje územní dozorčí komise
územního svazu, v němž je MO sdružena,
19
e) členské schůzi MO, vyřizuje výbor územního svazu, v němž je MO sdružena,
f) členovi výboru územního svazu, vyřizuje územní dozorčí komise,
g) územní konferenci a výboru územního svazu, vyřizuje Republiková rada,
h) územní dozorčí komisi či jejímu členovi, vyřizuje Republiková dozorčí rada,
i) Republikové radě nebo jejímu členovi, vyřizuje Republiková dozorčí rada,
j) Republikové radě nebo Republikové dozorčí radě nebo jejich členovi, vyřizuje
Republikový sněm.
3. Stížnost, která směřuje proti členovi Rybářské stráže pro výkon jeho pravomoci, musí
být ihned postoupena příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který
tuto Rybářskou stráž ustanovil.
4. O odložení stížnosti, která se netýká činnosti Svazu a jejíž vyřízení nespadá
do pravomoci jeho orgánu, musí být stěžovatel bezodkladně písemně vyrozuměn.
5. Stížnost je povinen příslušný orgán Svazu uvedený v odstavci 2 projednat a vyřídit
na své nejbližší schůzi, resp. na své nejbližší konferenci nebo svém nejbližším
zasedání, po uplynutí 30denní lhůty sloužící k prošetření stížnosti. Ve výjimečných
případech, odůvodňuje-li to povaha stížnosti a rozsah potřebného šetření, se lhůta
k vyřízení stížnosti prodlužuje do další následující schůze, resp. konference nebo
zasedání orgánu Svazu, který stížnost vyřizuje. O prodloužení této lhůty je povinen
tento orgán Svazu stěžovatele bezodkladně písemně vyrozumět.
6. O vyřízení stížnosti je orgán Svazu, který stížnost vyřizoval, povinen do 15 dnů
od jejího vyřízení písemně vyrozumět stěžovatele. Vyřízení stížnosti musí být
odůvodněno.
7. Orgán Svazu, jemuž byly oznámení, podnět či připomínka doručeny, je povinen
ve lhůtách uvedených v odstavci 5 tato podání projednat a písemně sdělit podateli, jak
s jeho podáním bylo naloženo, pokud o toto sdělení podatel požádal.
8. Právo člena na soudní ochranu1
, právo petiční2
a právo stížnosti podle obecně
závazných právních předpisů není tímto dotčeno.

1
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
2
zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním, ve znění pozdějších předpisů
20
Přílohy:
Příloha 1 Vzor přihlášky za člena ČRS
Příloha 2 Náplně činnosti hlavních funkcionářů organizačních jednotek Svazu
Příloha 3 Příklady nejčastějších porušení předpisů o rybářství a doporučená řešení
Příloha 4 Vzor zápisu z členské schůze MO ČRS
Příloha 5 Vzor usnesení z členské schůze MO ČRS
Příloha 6 Vzor zápisu z jednání Dozorčí komise MO ČRS v kárném řízení
Příloha 7 Vzor rozhodnutí kárného orgánu ČRS
Příloha 8 Vzor zápisu z jednání výboru MO ČRS v kárném řízení
Příloha 9 Vzor rozhodnutí odvolacího orgánu ČRS v kárném řízení
Přílohy č. 2 až 9 Jednacího řádu ČRS nejsou závazné. Mají pouze informativní
a doporučující povahu.
Tento Jednací řád byl schválen Republikovou radou ČRS dne 5. 3. 2015.
21
Příloha 1
Razítko místní organizace
Přihláška
člena Českého rybářského svazu
Podepsaný/-á
(příjmení a jméno, titul): ………………………………………………………………………
Narozen/a dne: ……………………………………
Povolání: ………………………………………………………………………
Místo trvalého pobytu: ………………………………………………………………………
PSČ: …………………………
Prohlašuji, že mi nebylo uloženo kárné opatření vyloučení z ČRS nebo MRS, a nebylo
proti mně ani zahájeno kárné řízení podle Stanov ČRS nebo MRS. Prohlašuji dále, že
souhlasím s tím, aby výlučně pro potřeby ČRS byly evidovány moje osobní údaje; rodné
číslo bude součástí této evidence pouze v případě, že je to potřebné ke splnění zákonné
nebo smluvní povinnosti.
Dne: ………………………………
…………………………………………………………
vlastnoruční podpis
(u dětí podpis zákonného zástupce)
Záznam místní organizace:
22
Příloha 2
Náplně činnosti hlavních funkcionářů
organizačních jednotek Svazu
________________________________________________________________
Předseda
− jedná jménem MO, ÚS, Svazu,
− podepisuje za MO, ÚS, Svaz listiny (v případě § 20 odst. 4 Stanov ČRS spolu
s jednatelem),
− svolává schůze výboru MO, výboru ÚS, Republikové rady, a řídí jejich jednání,
− uzavírá pracovní smlouvy se zaměstnanci MO, jednatelem ÚS, jednatelem Republikové
rady ČRS,
− vyžaduje pravidelné informace od jednatele ÚS, jednatele Svazu.
Místopředseda
− zastupuje předsedu nebo jednatele, pokud nemohou dlouhodobě vykonávat svoji činnost,
− jedná jménem organizační složky v rozsahu, v jakém je k tomu organizační složkou
zmocněn.
Jednatel
− jedná jménem MO, ÚS, Svazu,
− podepisuje za MO, ÚS, Svaz listiny (v případě § 20 odst. 4 Stanov ČRS spolu s předsedou),
− řídí sekretariát ÚS, Republikové rady; je jeho vedoucím pracovníkem,
− uzavírá pracovní smlouvy se zaměstnanci ÚS, Republikové rady ČRS,
− podává pravidelné informace o činnosti sekretariátu předsedovi ÚS, Republikové rady
ČRS,
− odpovídá za – činnost sekretariátu ÚS, sekretariátu Republikové rady ČRS,
– evidenci došlých a odeslaných písemností a za jejich vyřízení,
– uložení a evidenci písemností podle spisového a skartačního řádu,
– plnění úkolů uložených jemu nebo sekretariátu usnesením organizační
jednotky,
– přípravu podkladů pro jednání orgánů organizační jednotky,
– kontrolu plnění usnesení orgánů organizační jednotky,
– provedení zápisů z jednání orgánů organizační jednotky.
Předseda dozorčí komise/rady
− odpovídá za provádění kontrol činnosti a hospodaření všech orgánů a organizačních složek
Svazu v rámci pravomocí vymezených Stanovami ČRS,
− účastní se jednání výboru MO, výboru ÚS, Republikové rady ČRS,
− informuje o výsledcích kontrol výbor MO, výbor ÚS, Republikovou radu ČRS,
− podává zprávu členské schůzi MO, územní konferenci, Republikovému sněmu ČRS,
− odpovídá za jednání dozorčí komise MO jako kárného orgánu I. stupně.
Ekonom – účetní
− sestavuje návrh rozpočtu a předkládá jej členské schůzi MO, územní konferenci,
Republikové radě ČRS,
− sestavuje účetní závěrku a předkládá ji členské schůzi MO, územní konferenci,
Republikové radě ČRS,
23
− sleduje hospodaření s majetkem organizační jednotky ČRS a podává zprávy výboru MO,
ÚS, Republikové radě ČRS,
− v případě zjištěných nedostatků informuje rovněž příslušnou dozorčí komisi/radu,
− zodpovídá za včasné a úplné podání daňových přiznání a dalších ekonomických
a statistických výkazů či hlášení příslušným úřadům a institucím,
− schvaluje svým podpisem cestovní účty, došlé faktury, příjmové a výdajové doklady,
popřípadě další účetní doklady a výkazy,
− zajišťuje řádnou inventarizaci majetku,
− kontroluje výkon pokladní služby,
− sleduje úhrady členských příspěvků, zápisného, úhrady za neodpracované brigády
a podává o tom zprávu výboru MO,
− odpovídá za – řádné vedení účetní evidence,
– včasnou úhradu došlých faktur a včasné vystavení vlastních faktur,
– vymáhání splatných pohledávek,
– archivaci a skartaci účetních dokladů, a to ve lhůtách stanovených
obecně platnými předpisy.
Pokladník
− provádí pokladní operace,
− odpovídá za správnost a úplnost pokladních dokladů,
− vede pokladní deník,
− vede evidenci poskytnutých záloh a dbá na jejich včasné zúčtování,
− odpovídá za dodržování stanoveného pokladního limitu,
− podává pravidelné zprávy ekonomovi (účetnímu) MO, ÚS, Republikové rady ČRS.
Při změně osoby pokladníka, byť i na krátkou dobu, musí být funkce předána protokolárně!
Rybářský hospodář (zástupce rybářského hospodáře)
− jedná jménem organizační jednotky ČRS výhradně v rámci svých kompetencí,
− vede předepsanou evidenci o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku
v rybníkářství a odpovídá za předkládání této evidence příslušnému orgánu státní správy
rybářství,
− vede podle požadavku uživatele rybářského revíru evidenci týkající se rybářských revírů,
na nichž hospodaří příslušná organizační jednotka ČRS,
− navrhuje výboru MO počet členů rybářské stráže,
− odpovídá za – řádné hospodaření na rybochovných zařízeních,
– kompletní dokumentaci k vodním dílům,
– zajištění násadových ryb a jejich vysazení do revírů a za řádné vyúčtování
vůči uživateli rybářského revíru,
– činnost rybářské stráže, není-li jmenován výborem MO vedoucí RS,
– sumarizaci úlovků,
− při ekologických haváriích na revírech či rybochovných zařízeních zajišťuje vyšetření
příčin jejich vzniku a odstranění následků,
− pravidelně informuje výbor MO o hospodaření na rybochovných zařízeních a uživatele
revíru o hospodaření na rybářských revírech.
___________________________________________________________________________
K výkonu dalších činností, zejména k nakládání s ceninami a zúčtovatelnými tiskopisy
a k určení odpovědné osoby, je nutné rozhodnutí výboru MO nebo výboru ÚS nebo
Republikové rady ČRS.
24
Příloha 3
Tato příloha Jednacího řádu ČRS není závazná. Má pouze informativní a doporučující povahu.
PŘÍKLADY NEJČASTĚJŠÍCH PORUŠENÍ STANOV ČRS, JEDNACÍHO ŘÁDU ČRS
A PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ UPRAVUJÍCÍCH VÝKON RYBÁŘSKÉHO PRÁVA
A DOPORUČENÁ ŘEŠENÍ
Čl. 1
Trestné činy spáchané podle zákona č. 40/2009 Sb.,
trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
TRESTNÝ ČIN OPATŘENÍ
Člen ČRS úmyslně neoprávněně,
bez platného rybářského lístku
nebo bez vydané příslušné povolenky
k rybolovu, nebo bez obojího,
loví ryby v rybářském revíru v hodnotě
nikoli nepatrné (5.000,- Kč a výše)
(trestný čin pytláctví podle § 304 trestního
zákoníku)

(a) vyloučení z ČRS a odnětí povolenky
k rybolovu, které lze kombinovat
s nevydáním povolenky k rybolovu;

(b) zadržení rybářského náčiní a úlovků
a jejich předání orgánu činnému v trestním
řízení, u kterého bylo učiněno trestní
oznámení
Zmocnění se věci z majetku ve vlastnictví
MO nebo svazu,
způsobená škoda 5.000,- Kč a více
(trestný čin krádeže dle § 205 zákona
č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění
pozdějších předpisů,)

vyloučení z ČRS a odnětí povolenky
k rybolovu, které lze kombinovat
s nevydáním povolenky k rybolovu
Přisvojení si věci nebo jiné majetkové
hodnoty z majetku MO nebo Svazu,
která mu byla svěřena,
způsobená škoda 5.000,- Kč a více
(trestný čin zpronevěry dle § 206 trestního
zákoníku)

vyloučení z ČRS a odnětí povolenky
k rybolovu, které lze kombinovat
s nevydáním povolenky k rybolovu
Úmyslné poškození majetku MO nebo
Svazu, škoda 5.000,- Kč a více
(trestný čin poškození cizí věci dle § 228
trestního zákoníku)

vyloučení z ČRS a odnětí povolenky
k rybolovu, které lze kombinovat
s nevydáním povolenky k rybolovu
Užití násilí v úmyslu působit na výkon
nebo pro výkon pravomoci člena
rybářské stráže
(trestný čin násilí proti úřední osobě
dle § 325 trestního zákoníku)

vyloučení z ČRS a odnětí povolenky
k rybolovu, které lze kombinovat
s nevydáním povolenky k rybolovu
Zneužití pravomoci úřední osoby
(dle § 329 trestního zákoníku)

vyloučení z ČRS a odnětí povolenky
k rybolovu, které lze kombinovat
s nevydáním povolenky k rybolovu
Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti
(dle § 330 trestního zákoníku)

vyloučení z ČRS a odnětí povolenky
k rybolovu, které lze kombinovat
s nevydáním povolenky k rybolovu
25
Čl. 2
Přestupky spáchané podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích,
ve znění pozdějších předpisů
PŘESTUPEK OPATŘENÍ
Úmyslné poškození majetku MO
nebo Svazu
krádeží, zpronevěrou, podvodem
nebo zničením či poškozením,
škoda do 5.000,- Kč
(přestupek proti majetku dle § 50 zákona
č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

vyloučení z ČRS a odnětí povolenky
k rybolovu, které lze kombinovat
s nevydáním povolenky k rybolovu
Čl. 3
Přestupky spáchané porušením povinností daných zákonem č. 99/2004 Sb.,
o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských
rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství)
PŘESTUPEK KÁRNÉ OPATŘENÍ
Člen ČRS úmyslně neoprávněně,
bez platného rybářského lístku nebo
bez vydané příslušné platné povolenky
k rybolovu nebo bez obojího,
loví ryby v rybářském revíru

(a) vyloučení z ČRS a odnětí povolenky
k rybolovu, které lze kombinovat
s nevydáním povolenky k rybolovu;

(b) zadržení rybářského náčiní a úlovků
a jejich předání orgánu, u kterého bylo
učiněno oznámení
Lov v chráněných rybích oblastech,
pokud je zde omezen nebo zakázán lov ryb
nebo vodních organismů
(§ 5 odst. 2 zákona č. 99/2004 Sb.,
o rybářství)

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
na 6 až 9 měsíců, popřípadě odnětí
povolenky k rybolovu
(nedoporučuje se nahradit výkonem práce či
naturálním plněním dle § 5 odst. 2 Stanov ČRS)
Lov v rybářském revíru na více než 2 udice
(§ 13 odst. 1, věta za středníkem zákona
č. 99/2004 Sb., o rybářství,
§ 14 vyhlášky č. 197/2004 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, s odkazem na přílohu
č. 7 citované vyhlášky)

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
na 6 až 12 měsíců, popřípadě odnětí
povolenky k rybolovu
(nedoporučuje se nahradit výkonem práce či
naturálním plněním dle § 5 odst. 2 Stanov ČRS)
Lov pomocí prostředků výbušných,
otravných nebo omamných látek
(§ 13 odst. 2 písm. a.) zákona č. 99/2004
Sb., o rybářství)

vyloučení z ČRS a odnětí povolenky
k rybolovu, které lze kombinovat
s nevydáním povolenky k rybolovu
Lov za použití bodců jakéhokoliv druhu,
lapaček, udic bez prutů, vidlic a rozsošek,
střílení ryb, tlučení ryb, chytání na šnůry,
do rukou a do ok
(§ 13 odst. 2 písm. b) zákona č. 99/2004
Sb., o rybářství)

vyloučení z ČRS a odnětí povolenky
k rybolovu, které lze kombinovat
s nevydáním povolenky k rybolovu
26
Lov za použití elektrického proudu
(§ 13 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/2004 Sb.,
o rybářství)

vyloučení z ČRS a odnětí povolenky
k rybolovu, které lze kombinovat
s nevydáním povolenky k rybolovu
Lov ryb pod ledem
(§ 13 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/2004 Sb.,
o rybářství)

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
na 6 až 9 měsíců, popřípadě odnětí
povolenky k rybolovu
(nedoporučuje se nahradit výkonem práce či
naturálním plněním dle § 5 odst. 2 Stanov ČRS)
Lov vybraných druhů ryb po dobu jejich
hájení z důvodu ochrany jejich
rozmnožování
(§ 13 odst. 3 písm. a.) zákona č. 99/2004
Sb., o rybářství)

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
na 6 až 12 měsíců, popřípadě odnětí
povolenky k rybolovu
(nedoporučuje se nahradit výkonem práce či
naturálním plněním dle § 5 odst. 2 Stanov ČRS)
Lov vybraných druhů ryb, které nedosáhly
nejmenší lovné míry, z důvodu ochrany
těchto druhů ryb
(§ 13 odst. 3 písm. b) zákona č. 99/2004
Sb., o rybářství)

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
na 3 až 12 měsíců, popřípadě odnětí
povolenky k rybolovu
(nedoporučuje se nahradit výkonem práce či
naturálním plněním dle § 5 odst. 2 Stanov ČRS)
Lov mimo denní doby lovu ryb
v kalendářním roce z důvodu ochrany rybí
obsádky
(§ 13 odst. 3 písm. c) zákona č. 99/2004 Sb.,
o rybářství)

důtka nebo dočasné odnětí povolenky
k rybolovu na 2–6 měsíců, popřípadě
odnětí povolenky k rybolovu
(dle závažnosti přestupku)
Lov za použití jakýchkoliv stálých zařízení
k lovu ryb nebo sítí, které nejsou od sebe
vzdáleny alespoň 50 m, nebo bránění tahu
ryb po i proti vodě
(§ 13 odst. 3 písm. d) zákona č. 99/2004
Sb., o rybářství)

vyloučení z ČRS a odnětí povolenky
k rybolovu, které lze kombinovat
s nevydáním povolenky k rybolovu
Lov z lodí obytných, z plavidel veřejné
dopravy a ze zvláštních plovoucích zařízení
využívaných k přepravě materiálu
(§ 13 odst. 3 písm. e) zákona č. 99/2004 Sb.,
o rybářství)

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
na 3 až 5 měsíců
Lov v plavebních komorách
(§ 13 odst. 3 písm. f) zákona č. 99/2004 Sb.,
o rybářství)

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
na 3 až 5 měsíců
Lov v blízkosti přehradních hrází nejméně
100 m od hrázového tělesa
(§ 13 odst. 3 písm. g) zákona č. 99/2004
Sb., o rybářství)

důtka nebo dočasné odnětí povolenky
k rybolovu na 3 až 5 měsíců
Lov ze silničních a železničních mostů
(§ 13 odst. 3 písm. h) zákona č. 99/2004
Sb., o rybářství)

důtka nebo dočasné odnětí povolenky
k rybolovu na 3 až 5 měsíců
27
Lov ryb do slupů a vrší
(§ 13 odst. 3 písm. j) zákona č. 99/2004 Sb.,
o rybářství)

vyloučení z ČRS a odnětí povolenky
k rybolovu
Lov ryb v rybím přechodu nebo do
vzdálenosti 50 m nad ním a pod ním
(§ 13 odst. 3 písm. k) zákona č. 99/2004
Sb., o rybářství)

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
na 6 až 9 měsíců, popřípadě odnětí
povolenky k rybolovu
(nedoporučuje se nahradit výkonem práce či
naturálním plněním dle § 5 odst. 2 Stanov ČRS)
Nepředložení rybářského lístku nebo
povolenky k lovu, anebo bezdůvodné
odepření kontroly ze strany člena rybářské
stráže, hospodáře, jeho zástupce,
nebo ze strany osoby pověřené příslušným
rybářským orgánem
(§ 13 odst. 7 zákona č. 99/2004 Sb.,
o rybářství)
podle závažnosti…

odnětí povolenky k rybolovu nebo

vyloučení z ČRS a odnětí povolenky
k rybolovu, které lze kombinovat
s nevydáním povolenky k rybolovu
(nedoporučuje se nahradit výkonem práce či
naturálním plněním dle § 5 odst. 2 Stanov ČRS)
Lov ryb bez rybářského lístku nebo
bez povolenky k lovu (zapomenutí)
(§ 13 odst. 7 zákona č. 99/2004 Sb.,
o rybářství)

důtka,
pokud opakovaně, pak

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
na 2–6 měsíců
Závažné nebo opakované porušení zákona
rybářskou stráží
(§ 15 odst. 2 zákona č. 99/2004 Sb.,
o rybářství)
podle závažnosti…

lze použít všechny druhy kárných opatření
Čl. 4
Rybářské přestupky spáchané porušením povinností daných vyhláškou MZe č. 197/2004
Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů
PŘESTUPEK KÁRNÉ OPATŘENÍ
Nepřítomnost u prutů v době lovu
na plavanou, položenou nebo čeřínkováním
(§ 14 odst. 5 vyhlášky č. 197/2004 Sb.)

důtka,
pokud opakovaně, pak

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
na 3 až 6 měsíců
Nedodržení povinností po ulovení ryby,
která je pro vědecké účely opatřena značkou
(§ 15 odst. 2 vyhlášky č. 197/2004 Sb.)

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
na 3 až 6 měsíců
Lov ryb nepovoleným způsobem
(na mimopstruhových revírech § 16 odst. 1
vyhlášky č. 197/2004 Sb., na pstruhových
revírech § 17 odst. 1 vyhlášky č. 197/2004
Sb.)

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
na 6 až 12 měsíců
(nedoporučuje se nahradit výkonem práce či
naturálním plněním dle § 5 odst. 2 Stanov ČRS)
28
Při lovu na mimopstruhovém revíru
přivlastnění si většího počtu
vyjmenovaných ryb, než je povoleno,
neskončení lovu po ulovení takového počtu
ryb, jejichž hmotnost přesahuje 7 kg
(§ 16 odst. 2 vyhlášky č. 197/2004 Sb.)

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
na 6 až 12 měsíců, nebo odnětí povolenky
k rybolovu
(nedoporučuje se nahradit výkonem práce či
naturálním plněním dle § 5 odst. 2 Stanov ČRS)
Při lovu na pstruhovém revíru přivlastnění
si většího počtu lososovitých ryb, než je
povoleno, neskončení lovu po ulovení
povoleného počtu lososovitých ryb
(§ 17 odst. 3 vyhlášky č. 197/2004 Sb.)

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
na 6 až 12 měsíců, nebo odnětí povolenky
k rybolovu až 24 měsíců
(nedoporučuje se nahradit výkonem práce či
naturálním plněním dle § 5 odst. 2 Stanov ČRS)
Při lovu nedravých ryb na pstruhovém
revíru přivlastnění si většího počtu kapra
než je povoleno, neskončení lovu po ulovení
takového počtu ryb, jejíchž hmotnost
přesahuje 7 kg
(§ 17 odst. 4 vyhlášky č. 197/2004 Sb.)

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
na 6 až 12 měsíců, nebo odnětí povolenky
k rybolovu
(nedoporučuje se nahradit výkonem práce či
naturálním plněním dle § 5 odst. 2 Stanov ČRS)
Nezapsání přisvojené ryby stanoveným
způsobem
(§ 16 odst. 4, § 17 odst. 5 vyhlášky
č. 197/2004 Sb.)

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
na 3 až 12 měsíců, nebo odnětí povolenky
k rybolovu
(nedoporučuje se nahradit výkonem práce či
naturálním plněním dle § 5 odst. 2 Stanov ČRS)
Vrácení ryby škodlivé do pstruhového
revíru
(§ 17 odst. 2 vyhlášky č. 197/2004 Sb.)

důtka nebo dočasné odnětí povolenky
k rybolovu na 2 až 5 měsíců
Lov na více prutů, na pruty a současně
do čeřínku, na více návazců na prutu,
čeřínkem větším jak 1 m2
, čeřínkem jiné
ryby než povolené nástražné
(příloha č. 7 vyhlášky č. 197/2004 Sb.)

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
na 6 až 12 měsíců, nebo odnětí povolenky
k rybolovu
(nedoporučuje se nahradit výkonem práce či
naturálním plněním dle § 5 odst. 2 Stanov ČRS)
Za nástrahu použití ryb lososovitých, úhoře,
chráněných druhů ryb, nebo ryb
nedosahujících nejmenší lovné míry
(příloha č. 7 vyhlášky č. 197/2004 Sb.)

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
na 6 až 12 měsíců, nebo nevydání
povolenky k rybolovu
(nedoporučuje se nahradit výkonem práce či
naturálním plněním dle § 5 odst. 2 Stanov ČRS)
Použití nepovolené nástrahy nebo
nepovoleného technického prostředku
k lovu
(příloha č. 7 vyhlášky č. 197/2004 Sb.)

důtka nebo dočasné odnětí povolenky
k rybolovu na 3 až 9 měsíců, nebo
nevydání povolenky k rybolovu
29
Čl. 5
Rybářské přestupky spáchané porušením povinností daných bližšími podmínkami
výkonu rybářského práva, platnými na revírech ČRS, které vydal uživatel revíru
DELIKT KÁRNÉ OPATŘENÍ
Lov bez požadovaného vybavení –
vyprošťovače háčků nebo míry pro zjištění
délky ryb a podběráku
důtka
Před zahájením lovu nezapsáno
nesmazatelným způsobem do oddílu II.
povolenky k lovu datum lovu a číslo revíru,
včetně neproškrtnutí volné kolonky
Podle závažnosti –

důtka nebo

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
na 3 až 6 měsíců, nebo odnětí povolenky
k rybolovu
Neumožnění rybářské stráži učinit zápis
o provedené kontrole do oddílu II.
povolenky k lovu

dočasné odnětí povolenky k rybolovu
až na 6 měsíců
Lov ryb z plavidla v revíru nebo jeho části,
kde nebyl uživatelem revíru povolen

dočasné odnětí povolenky na dobu 6 až
9 měsíců
(nedoporučuje se nahradit výkonem práce či
naturálním plněním dle § 5 odst. 2 Stanov ČRS)
Nedodržení stanovených pravidel při lovu
dravých druhů ryb na bójku

dočasné odnětí povolenky na dobu 3 až
6 měsíců
Po příchodu k místu lovu neprovedení jeho
úklidu, pokud je znečištěno odpadky,
neuklizení místa po skončení lovu, ničení
přírody, lámání keřů a stromů, používání
předmětů označujících krmná místa

důtka,
pokud opakovaně, pak

dočasné odnětí povolenky až na 6 měsíců
Nešetrné zacházení s ulovenými rybami
důtka nebo dočasné odnětí povolenky
k rybolovu až na 6 měsíců
Uchovávání živých ryb nedovoleným
způsobem (provlékání za skřele, nechat
uhynout nezabitou rybu, uchovávání
ulovených ryb v zařízení, které neumožňuje
rybě alespoň minimální pohyb)

důtka nebo dočasné odnětí povolenky
k rybolovu na 6 až 12 měsíců
Používání společného zařízení k uchovávání
ulovených živých ryb

důtka, nebo – všem, kdo společné zařízení
používali – dočasné odnětí povolenky
k rybolovu až na 6 měsíců
____________________
Případ, na který není pamatováno ve výše uvedeném přehledu nejpodstatnějších přestupků, je
možno posoudit analogicky. Vždy však jde pouze o doporučení, nikoliv o závazně předepsaný
postup.
30
Příloha 4
Vzor zápisu z členské schůze MO ČRS
________________________________________________________________
Zápis
z členské schůze Českého rybářského svazu, Místní organizace v Sedlci,
konané 26. 2. 2015 v kulturním domě Družba v Sedlci
Program: viz připojená pozvánka
Účast: viz připojená prezenční listina
1. Jednání členské schůze zahájil předseda MO ČRS Ing. Karel Maršál. Přednesl program
schůze, k němuž nebyly připomínky, a tak byl jednomyslně schválen. Řízením schůze byl
pověřen místopředseda MO Milan Faluba.
2. Zvolena byla mandátová komise ve složení …………………… Pro hlasovalo 241 členů,
proti 2 členové, hlasování se zdrželi 2 členové.
3. Zvolena byla návrhová komise ve složení …………………… Pro hlasovalo 240 členů,
proti nebyl žádný člen, 5 členů se zdrželo hlasování.
4. Zvolena byla volební komise ve složení …………………… Pro hlasovalo 240 členů,
proti nebyl žádný, 5 členů se zdrželo hlasování.
5. Jednatel MO ČRS Vojtěch Vodník zkontroloval usnesení z minulé členské schůze.
Konstatoval, že všechny úkoly byly splněny, vyjma zajištění školení rybářské stráže.
Připomínky ke zprávě jednatele nebyly (může být také zařazeno do zprávy o činnosti).
6. Předseda MO ČRS Ing. Maršál přednesl zprávu o činnosti MO za období od poslední
členské schůze. Zpráva je součástí tohoto zápisu.
7. Zprávu o hospodaření MO ČRS, účetní závěrce a návrh rozpočtu na příští rok přednesl
ekonom (účetní) organizace, Jiří Lakota. Zpráva je součástí tohoto zápisu.
8. Zprávu dozorčí komise MO ČRS přednesl její předseda František Jenerál. Zpráva je
součástí tohoto zápisu.
9. Zprávu mandátové komise přednesl její předseda Vincenc Ulrych. Konstatoval, že členská
schůze je usnášeníschopná. Zpráva je součástí tohoto zápisu.
10. * Volby do výboru MO, Dozorčí komise MO a delegátů na územní konferenci řídil
předseda volební komise Václav Urban.
Hlasováním (222 pro, 18 proti, 5 se zdrželo) bylo rozhodnuto, že členská schůze bude
volit i předsedu MO.
Za členy výboru byli zvoleni XY (pro 202, proti 43, zdrželo se 0),
AB (pro 208, proti 33, zdrželi se 4),
CC (pro 240, proti 4, zdržel se 1).
31
Za člena výboru nebyl zvolen JJ (pro 16, proti 219, zdrželo se 10).
Za předsedu MO byl zvolen Ing. Karel Maršál (pro 231, proti 12, zdrželi se 2).
Za členy dozorčí komise MO byli zvoleni XY (pro 240, proti 0, zdrželo se 5),
PP (pro 239, proti 1, zdrželo se 5),
……………………………………
Za delegáta na územní konferenci byl zvolen Jan Šimon (pro 245, proti 0, zdržel se 0.)
Za delegáta na Republikový sněm byl navržen Ing. Karel Maršál (pro 243, proti 1,
zdržel se 1).
11. V diskuzi přednesli své připomínky a náměty tito členové:
V. Chaloupka – apeloval na vyšší účast na brigádách,
P. Janek – připomněl způsob vyplňování „úlovkových lístků“,
J. Bezděk – podal zprávu o školení uchazečů o rybářský lístek,
K. Levý – žádal snížení počtu brigádnických hodin.
12. Předseda návrhové komise Jaroslav Mašek přednesl návrh usnesení. Hlasováním bylo
usnesení přijato. Pro hlasovalo 232 členů, proti 12, a 1 se zdržel hlasování. Usnesení je
součástí tohoto zápisu.
Předseda MO ČRS Ing. Maršál na závěr poděkoval všem členům za práci ve prospěch
organizace a schůzi ukončil.
V Sedlci 26. 2. 2015
Ing. Karel Maršál – předseda MO
Vojtěch Vodník – jednatel MO
Miloš Hauzr – zapisovatel
Poznámka: * Uplatní se pouze v případě tzv. volební členské schůze.
32
Příloha 5
Vzor usnesení z členské schůze MO ČRS
________________________________________________________________
U s n e s e n í
členské schůze MO ČRS v Sedlci
konané 26. 2. 2015 v kulturním domě v Sedlci
Členská schůze schvaluje:
a) zprávu o činnosti MO za období od poslední členské schůze,
b) účetní závěrku za rok ………,
c) rozpočet na rok ………,
d) zprávu ekonoma (hospodáře, účetního),
d) zprávy vedoucích odborů a komisí (stejně tak vedoucího rybářské stráže apod., pokud
ovšem nejsou součástí zprávy o činnosti MO),
e) kooptaci pana XY za člena výboru MO (nebo člena DK MO),
f) členské povinnosti – počet brigádnických hodin a výši jejich finanční náhrady.
Členská schůze bere na vědomí:
a) zprávu dozorčí komise,
b) udělení svazových vyznamenání členům ………………………………
* Členská schůze volí:
a) výbor MO ČRS ve složení ………………………………………,
b) předsedu MO ČRS pana ………………………,
c) dozorčí komisi MO ve složení ………………………………………………………,
d) delegáta územní konference pana ……………………………
Členská schůze navrhuje:
delegáta Republikového sněmu ČRS pana ………………………………
Členská schůze ukládá:
a) výboru MO projednat přednesené diskusní příspěvky a podat potřebná vysvětlení členům
do 2 měsíců od konání členské schůze,
b) přijmout zásady poskytování úlev v plnění brigádnických povinností u důchodců, studentů,
invalidů s průkazem ZTP apod.,
c) zajistit uspořádání rybářských závodů,
d) zajistit uspořádání okresního kola „Zlaté udice“,
e) zajistit pořádání reprezentačního rybářského plesu.
Podpisy členů návrhové komise: ……………………………………………………………
Poznámka: * Uplatní se pouze v případě tzv. volební členské schůze.
33
Příloha 6
Vzor zápisu z jednání dozorčí komise MO ČRS v kárném řízení
________________________________________________________________
Zápis
z jednání dozorčí komise MO ČRS v Sedlci
28. 7. 2005
Věc: Kárné řízení proti Janu Novákovi, nar. 24. 6. 1966, členu MO ČRS v Sedlci
Přítomni: František Jenerál – předseda DK MO
Miroslav Bubla – člen DK MO, zapisovatel
Josef Kratochvíl – člen DK MO
Jan Novák – člen MO ČRS v Sedlci
Pavel Mokrý – člen rybářské stráže
Petr Suchý – člen rybářské stráže
Po zahájení jednání DK sdělil předseda DK, že předmětem řízení je přestupek Jana
Nováka, kterého se měl dopustit 25. 5. 2005 tím, že překročil stanovenou dobu lovu
o 20 minut a nezapsal 2 ks vybraných druhů ryb (kapry) do povolenky k rybolovu ihned
potom, kdy je ulovil a ponechal si je. Potom předseda DK přečetl hlášení o přestupku
předložené členem RS Pavlem Mokrým.
Jan Novák uvedl, že ………………………………………………………………
Jako svědci byli slyšeni členové RS, kteří prováděli kontrolu rybáře. Pavel Mokrý
uvedl, že ……………………………………………………………………………………
Petr Suchý uvedl, že ………………………………………………………………
Předseda DK konstatoval, že další důkazy nejsou.
Jan Novák na závěr uvedl, že provedení dalších důkazů nenavrhuje. Poukázal na svoje
dlouholeté členství v ČRS a dosavadní bezúhonnost.
Potom po oddělené poradě DK MO ČRS v Sedlci rozhodla takto:
Janu Novákovi, nar. 24. 6. 1966, se ukládá kárné opatření odnětí povolenky
k rybolovu na dobu 3 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí.
Rozhodnutí bylo vyhlášeno, odůvodněno, dáno poučení o možnosti podat odvolání.
V Sedlci 28. 7. 2005
František Jenerál – předseda DK
Miroslav Bubla – zapisovatel
34
Příloha 7
Vzor rozhodnutí kárného orgánu ČRS
________________________________________________________________
R o z h o d n u t í
Dozorčí komise Českého rybářského svazu, Místní organizace v Sedlci, rozhodla
ve věci pana Jana Nováka, nar. 24. 6. 1966, bytem v Sedlci, Zelená ul. č. 6, člena MO ČRS
v Sedlci, v kárném řízení t a k t o :
Janu Novákovi, nar. 24. 6. 1966, se ukládá kárné opatření odnětí povolenky
k rybolovu na dobu tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí.
O d ů v o d n ě n í :
Podáním hospodáře MO ČRS v Sedlci pana Karla Novotného, doručeným dozorčí
komisi MO 12. 6. 2005, bylo zahájeno kárné řízení proti Janu Novákovi, nar. 24. 6. 1966,
členu MO ČRS Sedlec. V návrhu bylo uvedeno, že 25. 5. 2005 prováděla rybářská stráž
ve složení Pavel Mokrý, č. ………, a Petr Suchý, č. ………, na mimopstruhovém revíru
č. 999 999 Bělá, v úseku vtoku říčky Rotavy do Ohře, kontrolu lovících rybářů, mimo jiné též
člena MO ČRS v Sedlci pana Jana Nováka. Jmenovaný se prokázal všemi doklady, které ho
opravňují k rybolovu na uvedeném mimopstruhovém revíru. Kontrola byla provedena
v 00.20 hodin letního času. Při kontrole úlovků pak bylo zjištěno, že rybář měl ve vezírku
2 kapry (1. délky 42 cm, 2. délky 46 cm), 3 cejny a 3 plotice. Žádnou z uvedených ryb neměl
zapsánu v povolence k lovu. Přestupky byly popsány v hlášence o přestupku, kterou Jan
Novák podepsal bez vyjádření.
Jan Novák při jednání dozorčí komise uvedl, že si je svých přestupků vědom, že šlo
o pouhé opomenutí. Poukázal na to, že po kontrole rybářskou stráží ihned rybolov ukončil
a ulovené ryby do povolenky zapsal.
[Alternativně: Jan Novák při jednání dozorčí komise uvedl, že si není přestupků vědom. Podle
jeho tvrzení dodržel čas lovu, neboť při kontrole rybářskou stráží právě balil jeden prut
a druhý měl nastražen v podstatě jen nedopatřením. Oba kapry ulovil krátce před ukončením
lovu, takže neměl ani čas je před kontrolou rybářské stráže zapsat.
V řízení byli slyšeni jako svědci oba členové rybářské stráže, kteří prováděli kontrolu.
Uvedli zcela shodně, že v době kontroly měl Jan Novák nastraženy oba pruty a při příchodu
rybářské stráže teprve začal balit rybářské náčiní (skládat sedačku, uklízet návnadu
a nástrahu do batohu atd.). Rybář lovil na přehledném úseku, takže členové rybářské stráže
ho mohli pozorovat delší dobu. Potvrdili pak, že nejméně po dobu 15 minut rybář pouze seděl
u prutů.
Dozorčí komise vycházela z těchto shodných svědeckých tvrzení a vzala za prokázané,
že Jan Novák lovil na uvedeném revíru po uplynutí stanovené doby lovu a nezapsal
do povolenky oba kapry ihned po jejich ulovení a ponechání si, aniž by byl nucen vyvíjet
činnost, která by mu v tom důvodně bránila.]
35
Jan Novák se tak dopustil porušení ust. § 12 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 197/2004 Sb.,
pokud jde o překročení stanovené doby lovu o 20 minut, a dále ust. § 16 odst. 7 vyhl.
č. 197/2004 Sb., pokud jde o nerespektování povinnosti zapsat rybu vybraného druhu
do povolenky ihned po jejím ulovení a ponechání si.
Při hodnocení závažnosti přestupků přihlédla dozorčí komise ve smyslu ust. § 5 odst. 3
Stanov ČRS k tomu, že Jan Novák je členem ČRS již 20 let, vždy plnil důsledně svoje členské
povinnosti a nebyl nikdy potrestán za rybářský přestupek. Navíc svoje pochybení, kterého se
dopustil zcela zřejmě z nedbalosti, uznal. Přestupky nejsou sice mimořádně závažné, avšak
nelze je ani zlehčovat, protože jde o významné porušení předpisů.
Na základě těchto zjištění rozhodla dozorčí komise MO ČRS v Sedlci jako kárný
orgán 1. stupně o uložení kárného opatření podle ust. § 5 odst. 1 písm. b) Stanov ČRS –
odnětí povolenky k rybolovu na dobu tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k výboru
MO ČRS v Sedlci. Odvolání se podává u dozorčí komise MO ČRS.
V Sedlci 28. 7. 2005
František Jenerál,
předseda DK MO ČRS v Sedlci
36
Příloha 8
Vzor zápisu z jednání výboru MO ČRS v kárném řízení
________________________________________________________________
Zápis
z jednání výboru MO v Sedlci
20. 9. 2005
Věc: Odvolací řízení – kárné řízení proti Janu Novákovi, nar. 24. 6. 1966,
členu MO ČRS v Sedlci.
Přítomni: členové výboru MO ČRS dle prezenční listiny (je součástí zápisu),
Jan Novák – člen MO ČRS v Sedlci.
Po zahájení jednání předseda výboru MO ČRS v Sedlci Ing. Karel Maršál uvedl, že
předmětem řízení je odvolání Jana Nováka proti rozhodnutí dozorčí komise MO ČRS v Sedlci
o uložení kárného opatření. Konstatoval, že odvolání bylo podáno včas. Přednesl obsah
napadeného rozhodnutí z 28. 7. 2005 i obsah podaného odvolání.
Potom Jan Novák na doplnění odvolání uvedl, že …………………………………
K dotazům členů výboru Jan Novák uvedl, že …………………………………
Závěrem Jan Novák navrhl, aby výbor MO napadené rozhodnutí změnil tak, že mu
bude uloženo podstatně mírnější kárné opatření.
Potom po oddělené poradě výbor MO ČRS v Sedlci rozhodl takto:
Rozhodnutí dozorčí komise MO ČRS v Sedlci z 28. 7. 2005, jímž bylo Janu Novákovi
uloženo kárné opatření odnětí povolenky k rybolovu na dobu 3 měsíců od právní moci
rozhodnutí, se potvrzuje.
Rozhodnutí bylo vyhlášeno, odůvodněno a dáno poučení o nepřípustnosti odvolání.
V Sedlci 20. 9. 2005
Ing. Karel Maršál – předseda MO
Vojtěch Vodník – zapisovatel
37
Příloha 9
Vzor rozhodnutí odvolacího orgánu ČRS
v kárném řízení
________________________________________________________________
R o z h o d n u t í
Výbor Místní organizace Českého rybářského svazu v Sedlci, jako odvolací orgán
(jako kárný orgán II. stupně), rozhodl v kárném řízení ve věci pana Jana Nováka,
nar. 24. 6. 1966, bytem v Sedlci, Zelená ul. č. 6, člena MO ČRS v Sedlci, o jeho odvolání
proti rozhodnutí dozorčí komise MO ČRS v Sedlci z 28. 7. 2005, t a k t o :
Rozhodnutí dozorčí komise MO ČRS v Sedlci z 28. 7. 2005, jímž bylo Janu Novákovi
uloženo kárné opatření odnětí povolenky k rybolovu na dobu tří měsíců od právní moci
rozhodnutí, se p o t v r z u j e .
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím dozorčí komise MO ČRS v Sedlci bylo Janu Novákovi uloženo kárné
opatření odnětí povolenky k rybolovu na dobu tří měsíců od právní moci rozhodnutí. Dozorčí
komise vycházela ze zjištění, že Jan Novák lovil 25. 5. 2005 na revíru č. 999 999 Bělá
v úseku vtoku říčky Rotavy do Ohře v 00.20 hodin letního času, tedy po uplynutí stanovené
doby lovu, a neměl v povolence zapsané 2 kapry, které ulovil, ponechal si je a měl je
umístěny ve vezírku.
Rozhodnutí bylo doručeno Janu Novákovi 5. 8. 2005. Proti tomuto rozhodnutí podal
Jan Novák ve stanovené lhůtě odvolání. Uvedl v něm, že se domníval, že stanovenou dobu
lovu dodržel, protože rybářské náčiní začal balit v době, kdy i ostatní rybáři odcházeli
od vody. Sám přesný čas, kdy loví, nesledoval. V době kontroly rybářskou stráží už také měl
v podstatě sbalen jeden prut a druhý byl nastražen jen opomenutím. Kapry neměl zapsané
proto, že je ulovil bezprostředně před prováděnou kontrolou a neměl tedy čas je řádně
do povolenky zapsat. Žádal, aby k těmto skutečnostem bylo přihlédnuto a aby odvolací orgán
změnil napadené rozhodnutí a uložil výrazně mírnější kárné opatření.
Výbor MO ČRS projednal jako odvolací orgán ve smyslu ust. § 5 odst. 7 Stanov ČRS
podané odvolání a dospěl k závěru, že toto odvolání není důvodné.
V průběhu řízení před odvolacím orgánem nedošlo ke změnám ve skutkových
zjištěních učiněných dozorčí komisí MO. Výbor MO tedy rovněž vycházel z toho, že
na základě shodných svědeckých tvrzení členů rybářské stráže Pavla Mokrého a Petra
Suchého, kteří prováděli kontrolu, bylo prokázáno, že Jan Novák lovil na uvedeném revíru
zcela zřejmě po uplynutí stanovené doby lovu a že nezapsal do povolenky oba kapry ihned
po jejich ulovení a ponechání si, aniž by mu v tom cokoli bránilo.
Rovněž posouzení přestupku podle rybářských předpisů, jak je provedla dozorčí
komise MO, je správné. Jan Novák se dopustil porušení povinností uvedených v ust. § 12
odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 197/2004 Sb. (překročení stanovené doby lovu) a v ust. § 16
38
odst. 7 téže vyhlášky (nezapsání ryby vybraného druhu do povolenky ihned po ulovení).
Za správný lze považovat i postup dozorčí komise, pokud vzala v úvahu, že Jan Novák je již
20 let členem ČRS, plnil své členské povinnosti a nebyl dosud postižen za rybářský
přestupek. Lze se ztotožnit i s tím, že se jednalo o přestupky sice nikoliv mimořádně závažné,
ovšem přece jen významné.
Z výše uvedeného vyplývá, že výbor MO ČRS považuje rozhodnutí dozorčí komise
MO ČRS za správné a vydané v souladu se Stanovami a Jednacím řádem ČRS, a proto je
potvrdil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Sedlci 20. 9. 2005
Ing. Karel Maršál Vojtěch Vodník
předseda MO ČRS v Sedlci jednatel MO ČRS v Sedlci
Poznámka: Přílohy č. 2 až č. 9 Jednacího řádu ČRS nejsou závazné. Mají pouze informativní
a doporučující povahu.