Na dnešní sobotu jsme naplánovali výlet do Střední rybářské školy ve Vodňanech.
[responsivevoice_button voice=“Czech Female“ buttontext=“Poslouchat příspěvek“]
Akce pro děti jsou podpořeny dotací MŠMT.
spolu s dalšími deseti Pražskými kroužky a jejich vedoucími, včetně Dejvic, Stodůlek, Štěchovic, Braníku, Hostivaře, Květnice, Smíchova, Újezda, Čakovic a našeho kroužku z Kobylis. Výlet pořádá Odbor mládeže ČRS ÚS hlavního města Prahy, spolu s MŠMT, a vše si vzal na svoje bedra vedoucí Odboru mládeže Pepa Mareš. Na programu mimo jiného, je komentovaná prohlídka rybářského muzea, akvaristiky a dalších odborných předmětů, kde se určitě budou dětem líbit akvárka s rybami z celého světa včetně například piraň, rejnoka, nebo speciální akvárko s pstruhovým a lipanovým pásmem, a dalšími zajímavými rybami, nebo parádně vybavené laboratoře s mikroskopy, či muzeum rybníkářství a vůbec všeho, co se okolo vody pohybuje. Máme k dispozici luxusní autobus zhruba s šedesáti místy a tak se mi přihlásilo z mého kroužku původně osm dětí, ale Milana dohonila chřipajzna a tak jel náhradník, a nás jede jen sedm. Na konec je ještě naplánováno jedno velké překvápko, které se dětem bude určitě líbit…
Den před odjezdem jsem byl na rybách a OPĚT jsem vlastní vinou zlikvidoval další mobil, prostě mi při focení malého candátka na jednu červenou pinku vyklouzl z ruky, upadl na kámen a vlítnul do vody. Řekl bych, scénář jako těch sedm předešlých mobilů, takže moje bilance je za čtyři roky a dva měsíce přesně osmý mobil!!! (abych to upřesnil jeden se poroučel sám, zbytek jsem zlikvidoval já, a to jsem dal na doporučení takových tvrďáků, jako je Hammer, Caterpillar, Aligator, Evolve a podobně.). Jestli to dobře počítám, tak je to 50 měsíců děleno osmi mobilama je zhruba šest měsíců a dva týdny!!! A to jsem investoval do mobilů vodotěsných, nárazuvzdorných a podobně, takže už jsem se vyléčil a jelikož vím, že za další zhruba půlrok zlikviduji další mobil, kupuji si první, který má lepší foťák, a nestojí patnáct tisíc. HOWG!!!
Ráno máme odjezd z Prahy 5, autobusové nádraží na Knížecí před hotelem Akcept, kde se všichni nalodíme na palubu autobusu a přesně v 9,00 vyrážíme směr Vodňany. Autobus je zaplněný do posledního místečka a kluci si zabrali zadní sedadla a pohodlně se uvelebili. Cesta trvala zhruba hodinku a půl, krásně nám svítilo sluníčko a tak než jsme se nadáli, jsme kolem půl desáté před školou. Hned nás zaujaly dva pěkné rybníky přímo před areálem. Máme zamluvenou učebnu, kde nás přivítal pan ředitel ing. Dubský, představil nám učební program, svoje kolegy učitele, a poté nás rozdělili do tří skupin. Každý pedagog si vzal jednu skupinu a vyrazil s ní na exkurzi po škole, abychom se nestratili. Nám spolu s dalšími dvěma kroužky připadla třetí skupina s panem učitelem Pavlem Nuslem, a tak jsme si nechali bundy a batohy v učebně a vyrazili. Velká paráda pro děti ve škole, kteří tu bydlí, a studují, je, že jsou na internátu a do školy můžou jít vlastně v pantoflích, protože je všechno pěkně pohromadě spojeno dlouhou chodbou, což je určitě pro žáky velké plus a určitě to ocení.
Líbilo se mi, že pan učitel měl přednášku velmi dobře připravenou, protože kromě vlastního výkladu dokázal odpovídat na všetečné otázky naší drobotiny, a to není občas vůbec snadné. A asi nejvíce mě dostala otázka zrovna od jednoho žáka z mého kroužku, proč mají v počítačích systém win 7, když všude jedou na desítkách, což mě tedy složilo, ale pan učitel pohotově zareagoval a odpověděl, takže bomba! Navíc vyprávěl velmi zajímavě, že to i děti nejenom bavilo, ale i zajímalo. Prošli jsme všechna patra školy, dostali se k akvárkám a to bylo něco! Dlouho se kluci nemohli od těch parádních ryb odtrhnout a netrumflo je ani muzeum či laboratoře, kde si mohli prohlédnout i mikroskopy, nebo biologická laboratoř se všemi možnými vypreparovanými zvířátky okolo vody. Dokonce jsem se tu potkal s naší plavačkářskou legendou, Pepou Konopáskem, který využil den otevřených dveří a byl si taky prohlédnout školu.
Ale přece se něco našlo, co trumflo ryby v akváriích, a to střelba na kačeny. Na tento počítačový simulátor se stála fronta jako na vatu na pouti a když jsem sledoval některé kluky, jak střílí, tak bych nechtěl být tou kačenkou….
Uběhlo to jako nic a najednou bylo půl třetí, tak jsme se rozloučili, udělali jednu společnou fotku před školou, naposledy si prohlédli několik rybiček v jezírku a tradá na oběd do Písku. Všem nám parádně vyhládlo a tak jsme se nemohli dočkat, naštěstí jsme za čtvrt hodinky byli na místě. Tady čekalo na děti velké překvapení, protože tahle hospoda je vyhlášená a kompletně upravená do středověku a jmenuje se Staročeská krčma. Takže obsluha tak mluví, jedná, jídlo se jí rukama a pije rovnou z flašky a to si děti parádně užívali, to asi jen tak něco netrumfne. a až to budou doma vyprávět rodičům, tak jim asi nebudou věřit.
S naprosto nacpanýma bříškama jsme nastoupili na svoje místa do autobusu a už nic nebránilo cestě domů k maminkám. To ti prckové mají co vyprávět!!!!